Věznice jsou líhně nových islámských radikálů. Evropské země hledají recept, jak to změnit

V Belgii probíhá ostře sledovaný proces. Před soudem stojí francouzský džihádista alžírského původu Mehdi Nemmouche, který je obžalovaný z teroristického útoku na židovské muzeum v Bruselu v roce 2014. Tento útok si vyžádal čtyři oběti. Očekává se, že soud džihádistu shledá vinným a odsoudí ho na doživotí. Soud by podle odhadů měl skončit v únoru.

Nyní třiatřicetiletý Nemmouche se radikalizoval ve vězení. První problémy se zákonem měl už jako teenager. Za drobné krádeže několikrát skončil za mřížemi, kde se setkal se zradikalizovanými muslimy, kteří ho dokázali naverbovat do svých řad. Poté co vyšel na svobodu, odjel z Francie do Sýrie, kde se přidal k teroristické organizaci Islámský stát. Patřil prý mezi kruté trýznitele zajatců a na starosti měl i dohled nad unesenými novináři z Francie. Ze Sýrie se vrátil do Evropy s jasným cílem − podniknout teroristický útok. A svůj plán nakonec uskutečnil.

Experti varují, že Nemmoucheovo působení v roli radikála nemusí skončit jeho umístěním do vězení. Je možné, že se tam pokusí ovlivnit další menší kriminálníky a infikovat je myšlenkami radikálního islámu.

"Právě věznice patří mezi místa, kde dochází k radikalizaci vůbec nejvíce," uvedl pro list Wall Street Journal belgický novinář Guy Van Vlierden, který se na toto téma specializuje. Francouzský prokurátor Francois Molins věznice dokonce označil za "inkubátory" teroristů.

Izolace ano, nebo ne?

Případ Mehdiho Nemmouche není nijak ojedinělý. Za mřížemi se kromě něj radikalizovali Chérif Kouachi, který v roce 2015 se svým bratrem zaútočil na redakci francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo, kde zabili 12 lidí, nebo jejich komplic Amédy Coulibaly, jenž napadl židovský supermarket v Paříži a zavraždil pět lidí. Také Chérif Chekatt, útočník, který loni v prosinci na adventním trhu ve Štrasburku zavraždil pět lidí, se k myšlenkám radikálního islámu dostal právě ve vězení.

Evropské vlády proto hledají recept, jak podobné radikalizaci zabránit. Například v Belgii, odkud na Blízký východ ze západní Evropy odešlo vůbec nejvíc lidí v poměru k celkové populaci, probíhá program DeRadex. Belgičané izolují radikalizované vězně od těch ostatních a současně jim zamezují i v kontaktech mezi sebou. Velkou část dne tak stráví na samotkách. Ovlivnit svými názory další odsouzené je jim tím znemožněno.