Evropští diplomaté včetně českého přišli k soudu s unesenými ukrajinskými námořníky

Práce diplomatů občas spočívá jednoduše v tom, že někde jsou, a vyjadřují tak symbolicky zájem své země na nějakém problému. Například v pondělí se český diplomat spolu s dalšími evropskými kolegy zúčastnil v Moskvě soudu s ukrajinskými námořníky zadrženými loni na podzim v Kerčském průlivu.

Na jejich osud to nemělo žádný vliv, soud prodloužil jejich vazbu o další tři měsíce, Praha tak ale dala Moskvě signál, že jí není jedno, jak proces dopadne.

Do stejné kategorie spadala i společná cesta ukrajinského ministra zahraničních věcí Pavla Klimkina a jeho kolegů z Polska, Estonska, Litvy a Lotyšska do východoukrajinského Mariupolu. Ten jako jediný z velkých donbaských měst nepadl do rukou separatistů. Navíc také velmi trpí konfliktem v Azovském moři. Přes Kerčský průliv totiž putuje do světa produkce jeho dvou obřích oceláren.

Moskva sice formálně námořní blokádu nezavedla, jako nástroj proti Ukrajině však používá lodivody, jež poskytuje lodím proplouvajícím Kerčským průlivem. Zatímco ruská plavidla proplouvají okamžitě, lodě směřující do Mariupolu čekají dlouhé dny na rejdě, než na ně "přijde řada". Vzhledem k tomu, že den prostoje stojí majitele plavidla až 25 tisíc eur, není divu, že odmítají do Mariupolu pro náklad jezdit.

Kvůli počasí a husté mlze nakonec vrtulník s ministry do Mariupolu nedoletěl. Kontakt s místními obyvateli tak evropští diplomaté navázali alespoň s pomocí televizní techniky. "Dnes proti nám stálo počasí, piloti řekli, že už by to bylo nebezpečné. Ale příště se tam určitě dostaneme," prohlásil Pavlo Klimkin. "Chtěl jsem obyvatelům Mariupolu, kteří trpí ruskou blokádou, ukázat, že v tom nejsme sami. Že máme v Evropě spojence, kteří nás neopustí."