Kvůli kariéře dítě neodložím

Jana Sedláková v roce 2018 oslavila třicátiny a k tomu i třetí narozeniny své dobře šlapající advokátní kanceláře. Jako by to nestačilo, mladá právnička z Brna k tomu ve stejném roce ještě stihla porodit syna. A to už třetího. Nejstarší chodí do první třídy, prostřednímu jsou čtyři roky a nejmladšího čtyřměsíčního s sebou teď Sedláková bere denně do práce. Sedlákovi se rozhodli mít dítě hned po vysoké škole, tedy ve chvíli, kdy řada lidí teprve hledá toho pravého partnera a chtějí se soustředit hlavně na zaměstnání či cestování.

"Kdybych po škole studovala na advokátské zkoušky, poté budovala nějakou klientelu a čekala, až se etabluji, tak bych první dítě měla ve třiceti. To mi přišlo zbytečně daleko," vysvětluje Sedláková, proč se rozhodla, že zkusí obojí najednou − děti i kariéru.

Průměrný věk, kdy Češky rodily první dítě, po sametové revoluci skokově vzrostl. Zatímco v roce 1990 bylo prvorodičkám v průměru 22 a půl roku, na začátku tisíciletí už jim bylo téměř 25 let a za dalších pět let ještě skoro o dva roky víc.

Ženy děti pořád chtějí. Ale později

Podle demografky Dany Hübelové má porevoluční odsouvání mateřství ryze praktické důvody. Prvním je rostoucí vzdělanost žen. "Tím, že ženy tráví studiem více let, zkracuje se jim reprodukční období," podotýká Hübelová.

Dodává, že mnoho vysokoškoláků, a to nejen žen, chce hned po studiu začít s kariérou. "To je ten druhý důvod. Chtějí se finančně zajistit, získat praxi nebo alespoň vlastní bydlení," vysvětluje vedoucí Ústavu demografie a aplikované statistiky brněnské Mendelovy univerzity.

Kromě toho se podle Hübelové v různých dotaznících ukazuje, že mladé ženy rodinu odkládají také kvůli chuti cestovat nebo prostě proto, že svým budoucím dětem ještě nenašly otce.

Jak demografka upozorňuje, rostoucí věk matek a zároveň dlouhodobě klesající porodnost není specificky českým jevem. Podobné je to i v dalších vyspělých zemích. To, že ženy po dvacítce nerodí, neznamená, že děti nechtějí vůbec. Plodnost se přelévá do vyššího věku. V některých případech se ale může stát, že starším ženám už se nakonec otěhotnět nepovede nebo si namísto původně plánovaných tří dětí pořídí jen jedno.

Poroste věk prvorodiček až na samé hranice medicíny, nebo se ženy časem vrátí k dřívějšímu mateřství? Na zodpovězení této otázky by prý Hübelová potřebovala věšteckou kouli.

"Je pravda, že průměrný věk prvorodiček poměrně dynamicky narostl, ale teď už ty přírůstky nejsou tak rychlé. Myslím, že v budoucnu se snad nedostaneme na věk 35 let a podobně," odhaduje odbornice s odkazem na to, že v posledních letech průměrný věk prvorodiček v podstatě stagnuje. Poslední tři roky je průměrné Češce při první cestě do porodnice 28,2 roku. Podíl na tom má nejspíš také to, že i mezi vysokoškolačkami se začínají objevovat ženy, které rodinu odsouvat nechtějí.