Babiš se dohodl s Prahou, vládní čtvrť v Letňanech má šanci

Hlavní město chce státu poskytnout pozemky v Letňanech pro vybudování úřednické čtvrti. Na místě by díky tomu mohl vyrůst areál pro 10 tisíc státních úředníků, kam by se přesunulo ministerstvo pro místní rozvoj a další úřady. Na pozemcích by mohla vzniknout také nová nemocnice a byty.

Praha si stanovila několik podmínek, za kterých je ochotna státu pozemky v Letňanech uvolnit. V první řadě požaduje, aby stát zaplatil dokončení městského okruhu za 60 miliard korun. Dále chce po vládě, aby odsouhlasila převod dvou nemovitostí do vlastnictví hlavního města. Jedná se o kasárny v Karlíně a Nemocnici Na Bulovce, oba objekty dnes spravuje stát.

Zatím ale není jasné, jak přesně se výměna uskuteční. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pošle vláda městu do čtrnácti dní konkrétní nabídku.

Vedení metropole podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (piráti) zatím ani neobdržela seznam nemovitostí, kterých by se přesun úředníků měl týkat.

Šéfka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Kateřina Arajmu uvedla, že dohromady se má transakce týkat 115 budov, z nichž celkem 90 se má zcela vyprázdnit. V budovách, které státu zůstanou, budou i nadále úředníci. Stát si ponechá hlavně historicky cenné objekty, jako je Nosticův palác, zbytek chce prodat.

Magistrát trvá na tom, že na vybudování nové čtvrti má být vypsána dvoukolová architektonická soutěž. Podle prvního náměstka primátora Petra Hlaváčka (za Spojené síly pro Prahu) se jak administrativní budovy, tak byty i nemocnice na parcely bez problémů vejdou. Problémem však může být dopravní obslužnost, a právě proto chce město po státu zaplatit dostavbu okruhu.

Babiš o výstavbu úřednické čtvrti v Letňanech usiluje již delší dobu. Pozemky, které má stát v Letňanech získat, mají rozlohu 354 tisíc metrů čtverečních. Samotná výstavba by podle dřívějších odhadů premiéra mohla spolknout okolo 10 miliard korun. Babiš věří, že investice do výstavby úřednické čtvrti bude ekonomicky výhodná a že se státu vrátí do pěti let.

Primátor Hřib v minulosti premiérův plán kritizoval, označil ho za "úřednické ghetto". Tvrdí, že chystaná vládní čtvrť neodpovídá zásadám moderního urbanismu. Podle nich by při rozvoji města neměly vznikat velké plochy s jednou, v tomto případě kancelářskou funkcí. Proti záměru se v minulosti vyjádřil i městský Institut plánování a rozvoje, který v metropoli vykonává funkci městského architekta. Vedení Prahy dlouhodobě prosazuje na parcelách v Letňanech postavit především byty a již zmíněnou nemocnici.

Právě příslibem, že stát v Letňanech nemocnici a byty postaví, Babiš docílil toho, že Hřib změnil názor a s plánem výstavby úřednické čtvrti nakonec souhlasil.

Vedle Letňan se dříve uvažovalo také o tom, že by vládní čtvrť mohla vzniknout na pozemcích bývalého nákladového nádraží v Bubnech. Proti tomu se však tehdy postavila Praha 7.