Přihlasme se ke svíčkové

O kvalitě potravin se v poslední době poměrně živě diskutuje. Pod abstraktním termínem si ovšem každý představí něco jiného. Kvalita je subjektivní a není nikde přesně definována.

"Je to záludná věc. Vegan pod tímto pojmem chápe něco jiného než milovník masa," uvedla Jitka Götzová, ředitelka odboru bezpečnosti potravin ministerstva zemědělství. "Obecně lze ale říct, že kvalitní potraviny jsou ty, při jejichž výrobě bylo použito dobrých čerstvých surovin od výrobců, kteří v potravinářském procesu nepoužívají nepovolené látky," dodala Götzová. Projektová manažerka Potravinářské komory Dana Gabrovská na její slova reagovala tvrzením, že nerozumí tomu, proč třeba vegani konzumují náhražky sýrů, když jsou většinou plné přídatných látek. "Z mého pohledu je to méně kvalitní výrobek než klasický sýr," řekla doslova.

Zájem o dobré potraviny podle diskutujících v Česku stoupá, zčásti i díky tomu, že se je ministerstvo zemědělství snaží propagovat. "Spotřebitelé si už uvědomují, že mají sledovat etikety a výrobky si vybírat. V České republice máme hned několik značek, jež pomáhají usnadnit výběr," zmínila Götzová a připomněla značky jako Klasa, Regionální potravina, Česká potravina či Český výrobek. Je to podle ní známka toho, že potravinu už někdo zkontroloval, hlídá ji a nakupující si může být jistý, že nesáhl vedle.

Podle slov Götzové se obecně zdá, že lidé kvalitní potraviny vyhledávají a více myslí na to, co kupují. Postřeh ze své praxe přidal redaktor spotřebitelského časopisu dTest Jan Maryška: "Vždycky nás potěší, že ve výsledcích testů najdeme vedle vítěze, což často bývá výrobek s vyšší cenou, také téměř pokaždé velmi kvalitní produkt, který je výrazně levnější. Řekl bych, že u většiny druhů potravin je u nás možné koupit ty kvalitní za velice přijatelné peníze."

Zkazil to uzený losos

S jakostí úzce souvisí rovněž otázka bezpečnosti potravin. Podle účastníků diskuse je v České republice na velmi vysoké úrovni. Časopis dTest za poslední dva roky podle Maryšky narazil na jediný případ zdravotně závadné potraviny − uzeného lososa, v němž bylo naměřeno o něco více mikrobů, než povoluje norma.

"Kromě úředních kontrol probíhá už od roku 1992 také monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích, tedy od půdy přes vodu až po finální potraviny, které si spotřebitel může koupit. Výsledky ukazují, že kontaminace a bezpečnost výrobků jsou stabilní," doplnila za ministerstvo zemědělství Jitka Götzová. "Co by bylo rizikové, se ve většině případů podaří odchytit. Obsahuje-li nějaká potravina třeba nadlimitní množství kontaminantů nebo cizorodých látek, nedostane se většinou vůbec na trh," upřesnila.

Během debaty se hosté dostali rovněž k hojně probíranému fenoménu biopotravin a snažili se najít odpověď na otázku, zda je jejich nákup zárukou kvality. Když podle redaktora Maryšky koupíme výrobek v biokvalitě, lze počítat s tím, že u něj bude daleko nižší podíl přídatných látek a nebudou v něm pesticidy. "Výsledky našich testů tyto premisy neustále potvrzují. Na vysvětlenou je ale třeba doplnit, že biopotraviny samy o sobě neznamenají pro spotřebitele vyšší kvalitu z výživového hlediska. Jejich hlavní význam spočívá v šetrné produkci. Když kupujeme biopotraviny, přispíváme tím k udržitelnému zemědělství," poznamenal Jan Maryška.

"Jejich obliba souvisí také se zvyšováním příjmů domácností, protože biopotraviny jsou dražší než ty konvenční," doplnil Jaroslav Havlík z katedry kvality a bezpečnosti potravin České zemědělské univerzity v Praze s tím, že i v normálních potravinách jsou hladiny například pesticidů přísně kontrolovány.