Do konce února by čtyři případní dodavatelé měli z ministerstva obrany dostat podle mluvčího Jana Pejška přesné požadavky, podle nichž chce armáda nakoupit 210 nových pásových obrněných vozidel pěchoty. Největší zbrojní zakázku za posledních třicet let v hodnotě 51 miliard korun chce ministr obran Lubomír Metnar uzavřít už letos v srpnu. Výrobek některé ze čtyř oslovených firem by pak měl v průběhu dalších let nahradit "bévépéčka" (bojová vozidla pěchoty) BVP-2, která byla vyrobena v Československu na konci osmdesátých let v rámci sovětské licence a dodnes jsou součástí výzbroje.
Není to jediný nákup, který česká armáda připravuje. Pořídit chce i nové radary, vrtulníky, děla a další techniku, která má především nahradit dosluhující stroje ruského a sovětského původu. Češi ale nezbrojí sami. Od roku 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský Krym, začaly všechny státy střední Evropy brát mnohem vážněji závazek Severoatlantické aliance dávat na obranu dvě procenta svého HDP a modernizovat ozbrojené síly. Nákupy téměř všude komplikují složitá pravidla a také měnící se politická situace. Ta drahé a často na několik let rozplánované vojenské programy může zmrazit, nebo je úplně odložit. V Česku se složitost procesu nákupu pojí s obavami z obvinění z korupce. Zřejmě i proto předchozí dva ministři obrany ze strany ANO nedokončili žádný z velkých rozjednaných nákupů.
Nejdále v pořizování nové techniky pokročily tři pobaltské státy. Právě ty cítí ze strany Ruska největší ohrožení. Podle analýzy poradenské firmy Avascent nakupují efektivně a chytře, protože kombinují rychlý nákup už používaných zbraní s novými systémy, aby co nejrychleji zvýšily svoji schopnost se bránit. Všechny tři země si například pořídily různá obrněná vozidla pro pěchotu ze skladů západních spojenců a nyní uvažují o nových raketových systémech, jako je NASAMS.
Střední Evropa přezbrojuje
Spolu s Estonskem, Lotyšskem a Litvou už dosáhly hranice dvou procent HDP výdajů na obranu také Polsko a Rumunsko. Závazek přijala Severoatlantická aliance poprvé roku 2006, v roce 2014 pak byl znovu potvrzený. Dvouprocentní hranice výdajů, k níž evropské spojence tvrdě tlačí americký prezident Donald Trump, není ale samospasitelná, jak ve své studii uvádí americký think-tank CEPA. Jde totiž o to, co všechno se do těchto výdajů započítává. Řada členských států do této částky zahrnuje různé položky, včetně vyšších platů úředníků, tím ale fakticky obranyschopnost svou i celé aliance nijak nezvyšuje.
Co se dočtete dál
- V placené části se dozvíte:
- Jak s modernizací armády bojují na Slovensku.
- K čemu používá nákup zbraní Viktor Orbán.
- Jaké zbraně a proč nakupují v Polsku, Rumunsku a Bulharsku.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
