Srpnový podpis smlouvy o BVP prý není reálný. V Maďarsku či Rumunsku nákupy techniky řeší raději bez výběrových řízení, Austrálie stroje předem testuje

Překvapivým favoritem v modernizaci ozbrojených sil ve střední Evropě se stalo v poslední době Maďarsko. Kromě vůle a ochoty začít něco dělat to může mít ještě jeden zajímavý důvod: objednávky vrtulníků, tanků, samohybných děl nebo i českých útočných pušek Bren v Maďarsku nekomplikují složitá výběrová řízení. "Nákupy se odehrávají bez příslušných mezinárodních soutěží. Jsou založeny na dohodách mezi vládami, takže veřejnost se o nich dozví až poté, co je rozhodnutí učiněno," vysvětluje András Rácz, bezpečnostní analytik maďarského think-tanku Political Capital.

Vláda Viktora Orbána si to ovšem kvůli svému postavení a slabé opozici může dovolit. V podobné situaci je i rumunská vládní sociální demokracie. "Vůbec bych situaci vojenských nákupů v Rumunsku s Českem nesrovnával. V Rumunsku má vláda příliš mnoho volnosti a prakticky žádnou zodpovědnost vůči veřejnosti − a to dokonce máme zákon o plánování obrany," tvrdí rumunský analytik Hari Bucur-Marcu.

To čeští nákupčí bojových vozidel pěchoty, kteří připravují největší armádní nákup od roku 1989 za 51 miliard korun, mají, slovy jednoho z nyní už nevládních expertů, "neustále za zády Vojenskou policii, Vojenské zpravodajství a civilního státního žalobce". Nad hlavami se jim neustále vznáší možné obvinění z korupce. Takže není divu, že se tendry protahují a vládní úředníci chtějí další a další záruky a doklady od účastníků výběrového řízení, pro něž se slova jako "transparentnost" a "nediskriminace" stávají takřka noční můrou.

Ministr Lubomír Metnar sice stanovil termín pro podpis smlouvy o nákupu bojových vozidel pěchoty na srpen letošního roku, podle zástupců firem i současných a bývalých vládních úředníků, kteří měli zkušenost se soutěžemi na nákup vojenského materiálu, ale není reálný. Pokud se ovšem vláda nerozhodne postupovat jinak a nebude chtít dohodu "po vzoru Maďarska" s nějakou jinou vládou. V takovém případě by byl proces vedoucí k podpisu smlouvy jednodušší.

Pro představu: pokud čtyři firmy ucházející se o dodávku 210 pásových BVP české armádě dostanou opravdu v únoru podrobnou technickou dokumentaci s požadavky, jen odborný překlad prý zabere zhruba dva měsíce. Potom budou klást doplňující dotazy, kterých mohou být desítky, ne-li stovky, na něž musí ministerstvo odpovědět. Další dva měsíce může trvat překlad jejich opět podrobné technické nabídky do češtiny.