Když se hrdinové populárního sitkomu Teorie velkého třesku pokoušejí znovu sestavit porouchaný dron nebo uspět s projektem pro americkou armádu, příliš se jim to nedaří. Leonard, Raj, Sheldon a Wolowitz jsou sice erudovaní vědci, kvůli své nepraktičnosti ale na tvářích televizních diváků vyvolávají spíš úsměv. Jan Sova, Adam Švestka a Jan Kovář z české firmy Workswell seriálové vědátory v mnohém připomínají. Také oni vzešli z akademického prostředí, také oni dokážou řešit velké vědecké problémy a stejně tak se mohou pochlubit prací pro U.S. Army, ale i pro prestižní americké univerzity MIT a Univerzitu Johna Hopkinse, polostátní ČEZ nebo italskou automobilku Lamborghini. Na rozdíl od amerických popletů berou trojici českých zakladatelů Workswellu ve světě zcela vážně.

Devět let starý podnik, který se zaměřuje na výrobu a vývoj termokamer, už v Česku i za hranicemi posbíral četná ocenění. Naposledy loni se Workswell umístil na druhém místě celostátního kola soutěže Firma roku, vyhlašované HN, na což někteří uživatelé sociálních sítí reagovali s podivem. "Co v žebříčku dělá výrobce teploměrů?" ptali se. "Co na takové označení říkám? Ať nám lidé klidně říkají výrobci teploměrů. Jenom bych rád upřesnil, že naše teploměry jsou bezdotykové a teplotu s nimi umíme změřit až na vzdálenost jednoho kilometru," říká Jan Sova, spoluzakladatel a jeden z jednatelů pražské společnosti.

"Před námi to nikoho jiného nenapadlo"

Nápad na založení firmy dostal Sova spolu se svým univerzitním spolužákem Janem Kovářem ještě na elektrotechnické fakultě pražského ČVUT. Studenty oboru kybernetika se zaměřením na měřicí přístroje už nebavilo taková zařízení pouze zkoumat. Proto do party přibrali ještě Adama Švestku, studenta ekonomie a Kovářova spolužáka ze střední školy, s nímž založili společnost Workswell. Všem bylo v té době kolem pětadvaceti a pokračování v dobře našlápnuté univerzitní dráze je prý nelákalo.

7,3 miliardy amerických dolarů

bude podle analytické firmy Markets & Markets do čtyř let velikost světového trhu s teplotním snímkováním, na němž působí český Workswell. Loni činila velikost trhu 5,1 miliardy dolarů.

600 termokamer

vyrobí Workswell ročně. Jeho přístroje slouží v zemědělství, energetice, výzkumných ústavech, při prevenci požárů nebo kontrole tovární výroby. Cena termokamery se pohybuje ve vyšších stovkách tisíc korun.

2 české patenty

neboli užitné vzory zatím získal Workswell. První se týká měření vodního stresu u zemědělských plodin, druhý "bezdotykového stanovení emisivity (teplotního vyzařování) povrchu". Firma hodlá zažádat také o americký patent.

65 milionů korun

je odhad loňských tržeb Workswellu. Do čtyř až pěti let chce společnost v tržbách překonat hranici 100 milionů korun.

"Já jsem strávil rok na Akademii věd, ale přišlo mi, že do tamního prostředí nezapadám. Nebavilo mě se dlouze zabývat výzkumem. Vášní naší trojice je technika, chtěli jsme vyvíjet a vyrábět vlastní měřicí přístroje a zdokonalovat je, proto jsme se vydali cestou byznysu," říká Sova.

Než se dostali k vlastním produktům, ještě to chvíli trvalo. Na rozjezd podnikání padlo kapesné ze studentských brigád a zprvu se firma zaměřila pouze na služby spojené s prodejem termokamer zahraničních výrobců, které Workswell dodával do průmyslových firem. Z vydělaných peněz pak mohla trojice společníků po čtyřech letech konečně zafinancovat spuštění jednoho z prvních vlastních produktů: malé termokamery určené pro bezpilotní letadélka − drony.

"Lidé drony zprvu používali jako hračky. Kolem roku 2014 si je ale ve větším začaly pořizovat také firmy. Nejdřív moc nevěděly, k čemu jim budou, a využívaly je třeba na letecké snímkování. My jsme se vyznali v termokamerách, takže jsme si řekli, že by bylo výhodné drony osadit i zařízením měřícím teplotu," uvádí Jan Sova. "Čekali jsme, jestli bude o takový výrobek zájem. Tím, že jsme ale s podobným nápadem přišli jako první na světě, jsme celkem rychle získali slušnou poptávku. Naše kamery si do Česka záhy jezdily kupovat třeba podniky z Argentiny i jinde ze světa. Jedna z prvních zakázek například spočívala v dodání termokamery brazilské firmě, která s její pomocí hlídá úniky ropy z ropných plošin společnosti Shell," dodává Sova. Odtékající ropu je prý možné termokamerou rychle odhalit díky tomu, že má tato hořlavá kapalina jinou teplotu než okolní mořská voda.

Zbývá vám ještě 60 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se