První týdny letošního roku zavedly hlavu katolické církve do dvou naprosto geograficky i kulturně odlišných destinací. Zatímco na konci ledna zamířil do středoamerické katolické Panamy, aby se zúčastnil masově pojímaných Světových dnů mládeže, nyní navštívil Spojené arabské emiráty, kde je přes tolerantní přístup místních vládců islám dominantním oficiálním náboženství.
Nebyla to první cesta papeže směřující do většinově muslimské země − navštívil mimo jiné Jordánsko nebo Egypt. Poprvé se však jednalo o stát na Arabském poloostrově, kde se islám zrodil. Symboliku podtrhoval i fakt, že návštěva proběhla osm století poté, co František z Assisi navštívil egyptského sultána v době páté křížové výpravy a hovořili spolu o možnosti pokojné koexistence obou náboženství.
Spekulovalo se, zdali papež poruší diplomatické zvyklosti a vysloví se k citlivé politické otázce účasti hostitelské země ve vojenské koalici bojující proti šíitským povstalcům v Jemenu. Důsledkem tamních několikaletých bojů je humanitární katastrofa a vysoká dětská úmrtnost. Na papežovo vyjádření se čekalo i vzhledem ke zdrženlivosti Svatého stolce k politickým otřesům ve Venezuele, kde se odmítl jednoznačně přiklonit na stranu opozičního vůdce Guaidóa.
Papež tentokrát velmi zřetelně zkritizoval válku v Jemenu kvůli utrpení, které přináší. V tom ale fakticky potvrdil stanovisko i vůči Venezuele, kde Vatikán vyzdvihl takové řešení, které pomůže tamním lidem, přičemž vyjádřil připravenost být mediátorem mezi oběma stranami.
Co se dočtete dál
- V čem tkví důležitost papežovy návštěvy?
- Jak se na ni dívají ostatní církevní autority?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.