Shakespeare? To jsou dva zámky plné spisovatelů, utahoval si kdysi Jan Werich z totalitní organizace českých literátů. Dnes by se dala podobně porcovat polistopadová demokracie: to je 265 osob, které od roku 1990 okusily v sedmnácti vládních týmech českou či federální ministerskou a premiérskou funkci. Suma sumárum: téměř šest plně obsazených autobusů. Plus několik tisíc poslanců, senátorů a partajních předáků.
Většinu tvoří bývalí politici. O nich mnoho Čechů kvůli skandálům paušálně soudí, že nosí z ostudy kabát, to ale platí jen o pár výjimkách. Řada expolitiků se po odchodu z funkcí veřejného působení nevzdala. Jen se jejich vliv projevuje jinde a jinak.
Snad nejvýrazněji dosud nepřímo ovlivnil politiku v Česku advokát Jan Kalvoda, někdejší vicepremiér vlád Václava Klause. Jako právní zástupce poslance Miloše Melčáka dosáhl toho, že Ústavní soud v roce 2009 vyhověl Melčákově stížnosti a zrušil konání předčasných voleb. Což nejspíš zastavilo v rozletu Jiřího Paroubka, po volbách roku 2010 pak sestavoval vládu Petr Nečas.
Za jednoho z nejvlivnějších zákulisních hráčů je dodnes považován i někdejší ministr vnitra Ivan Langer, "vykroužkovaný" z politiky už v roce 2010. "Vydělávám teď mnohem víc peněz než v politice," přiznal loni, kdy mimo jiné přispěl na prezidentskou kampaň Mirka Topolánka. "Živím se jako advokát a hodně peněz věnuji nadacím," dodává Langer.
Co se dočtete dál
- V placené části se dozvíte:
- Jak se změnilo uplatňování expolitiků z doby po listopadu 1989 a těch dnešních.
- Kdo z výrazných bývalých politiků kde působí.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
