Úvěrové firmy se naučily trikům, jak vyzrát na přísný zákon pro půjčky spotřebitelům. Lidem půjčují jako podnikatelům

Nový zákon přinutil nebankovní poskytovatele úvěrů změnit obchodní modely anebo s půjčováním peněz spotřebitelům nejpozději od loňského června skončit. Na ty, kteří na trhu zůstali, teď dohlíží Česká národní banka. Potíže se však objevily jinde − přibývá problematických podnikatelských půjček.

Centrální banka spustila v posledním čtvrtletí loňského roku systém kontrol a podle informací z trhu jsou důkladné. Úplně všechny poskytovatele úvěrů ovšem neobsáhnou. Řada firem se přeorientovala na půjčky pro podnikatele, na něž se přísná pravidla a sankce nastavené zákonem pro spotřebitelské půjčky nevztahují.

Účelové podnikatelské půjčky jsou rizikem

Jak ukazují statistiky plzeňské společnosti ProCredia, která nabízí konsolidaci půjček a vyplácí úvěry v exekuci, stačily dva roky platnosti zákona, aby se poměr selhání podnikatelských a spotřebitelských úvěrů úplně otočil. "Před dvěma lety se na nás obracelo s prosbou o refinancování či konsolidaci úvěru 80 procent spotřebitelů a 20 procent podnikatelů. Teď je to 20 procent spotřebitelů a 80 procent podnikatelů," upozorňuje obchodní ředitel společnosti Tomáš Karl.

Není to způsobeno tím, že by v Česku tak razantně přibylo lidí, kteří chtějí podnikat. Živnostenské oprávnění si často zřizují účelově jen proto, aby si mohli vzít podnikatelský úvěr. Poskytovatelé podnikatelských půjček totiž lákají zákazníky na nižší sazby, než jaké mohou dostat u spotřebitelských úvěrů. Často je to ale jen zástěrka. Nízké sazby platí jen po velmi krátkou dobu − obvykle půl roku − a pak je může poskytovatel půjčky libovolně zvýšit. Výjimkou nebývají ani případy, že úrok vystoupá až na čtyřnásobek toho původního. V důsledku toho roste i výše měsíční splátky a klient může mít potíže se splácením.

Tím ale těžkosti nekončí. Protože jde o podnikatelskou půjčku, nevztahují se na ni přísné limity na smluvní pokuty, které před dvěma lety nastavil zákon o spotřebitelském úvěru. Podle něj nesmí maximální pokuta přesáhnout polovinu z celkové výše úvěru a nesmí být ani vyšší než 200 tisíc korun. Podnikatelské půjčky mohou nesolventním dlužníkům způsobit mnohem větší škody.

"Řešili jsme případ klientky, u níž původní dluh 1,8 milionu korun kvůli sankcím narostl na 4,6 milionu," ilustruje situaci Karl. Milionové sankce z podnikatelských úvěrů lidem hrozí často i za drobné prohřešky, například za pozdní dodání potvrzení o vinkulaci pojistky ve prospěch úvěrové společnosti, než bylo dohodnuto ve smlouvě, byť by se jednalo o pouhé jednodenní prodlení.