Andrej Babiš na sněmu vyhlásil, že ANO má být "catch-all party". Tedy strana, která chce "pochytat" pokud možno všechny. Jemu osobně se to uvnitř strany daří skoro doslova. Ve volbách předsedy dostal 206 hlasů, proti němu bylo jen 13 straníků. Babišovi na "chycení všech" stačil v podstatě úplně stejný projev jako kdykoli předtím, který se dá shrnout: "Všichni před námi to tady dělali špatně, my to děláme dobře. Máme zlé nepřátele vnější (tradiční strany) i vnitřní (odpadlíky a ty, kdo mají sklony k papalášství), ale my to dokážeme! My tu zemi sjednotíme, my ji vylepšíme!" Prostě catch-all Babiš.

Nic proti ambicím ani proti nové sebedefinici. Problém je ale v tom, že spíš než "catch-all party" sedí na ANO pořád spíš charakteristika novodobého populistického hnutí. V čem je rozdíl? Catch-all parties, jako například britská Labour Party za Tonyho Blaira, se pokoušejí neideologicky oslovit co nejvíce voličů, ale považují za legitimní i jiné formace.

Populisté naproti tomu považují za legitimní v zásadě jen sami sebe. Ostatní podle nich jsou − jak ukazuje hezky v knize Co je to populismus? politolog Jan Werner Müller − zbyteční, škodliví, překážející. Proto na ně populisté neustále útočí jako na neschopné, zkorumpované či rovnou na protilidové − podobně jak to Andrej Babiš opět předvedl na sněmu ANO, když hanil celou pravici. Jak to nakonec dopadá, když se populistům povede pochytat většinu voličů, vidíme například v dnešním Maďarsku.

Zbývá vám ještě 70 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 159 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
Máte již předplatné?
Přihlásit se