Ministerstvo spravedlnosti připravuje nový zákon, který změní fungování evidence skutečných vlastníků firem. Rejstřík, do nějž zatím mají přístup jen úřady, advokáti nebo banky, se má od příštího roku otevřít veřejnosti. Za neuvedení majitele budou hrozit firmám sankce. Zároveň ministerstvo plánuje propojení evidence s dalšími státem zřízenými rejstříky, což by mělo firmám a spolkům ulehčit od administrativy spojené se zápisem do evidence. "U jednoduchých společností s jasnou strukturou se údaje o skutečném majiteli budou přepisovat automaticky z obchodního rejstříku," říká Adam Hexner, který se na ministerstvu spravedlnosti podílí na přípravě nového zákona.
HN: Proč jste začali nový zákon připravovat právě nyní?
Potřebu změny pravidel si vynutila pátá novelizace směrnice proti praní špinavých peněz. Když jsme si začali psát paragrafy se změnami, které ze směrnice vyplývají, dostali jsme se k 50. To už není pro novelu technicky přijatelné, je to na nový zákon. Navíc evidence skutečných vlastníků je natolik svébytný institut, že není ani praktický důvod, proč ji držet v rejstříkovém zákoně.
HN: Právníci, kteří pomáhají firmám identifikovat skutečného majitele, poukazují na to, že například u firem s rozvětvenou strukturou není podle teď platné zákonné definice vždy jasné, kdo konkrétně má být jako skutečný vlastník zapsán. Jde hlavně o případy, kde je možných více kritérií pro jeho určení. Plánujete tento problém v novém zákoně nějak ošetřit?
Chceme definovat skutečného vlastníka znovu a lépe. Do zákona by se rozhodně mělo dostat to, že 25procentní podíl na hlasovacích právech nebo na zisku je jen ukazatel, který pomáhá určit skutečného vlastníka. Teď se například u společností, kde má jeden vlastník 30procentní podíl a druhý 70procentní, setkáváme s výkladem, že by v evidenci měli být zapsaní oba. My chceme tu definici zpřesnit tak, aby z ní bylo jasné, že je to pouze ten s vyšším podílem, tedy ten, kdo má dostatečný vliv na to, že dokáže ve společnosti prosadit to, co chce.
Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 2015 působí v oddělení civilního práva hmotného legislativního odboru ministerstva spravedlnosti. Specializuje se na problematiku veřejných rejstříků, evidenci svěřenských fondů a evidenci skutečných majitelů.
HN: Mohla by z nové definice zmizet také varianta, že když není možné vlastníka určit podle podílu, zapíše se do evidence člen statutárního orgánu? Tento postup kritizují například společenství vlastníků jednotek, jejichž předsedové se nechtějí do evidence zapisovat, protože reálně celý dům nevlastní.
To je pochopitelná výtka, nicméně tato varianta, že skutečným majitelem je za určitých podmínek člen statutárního orgánu, zůstane i v novém zákoně. Když uvážíme, jak společenství vlastníků fungují, tak člen statutárního orgánu dělá v praxi dost zásadních rozhodnutí. Shromáždění se nesejde, a statutární orgán přesto provádí velké transakce, musí třeba nechat opravit střechu, když je v havarijním stavu. V těch věcech tvoří vůli společenství.
Chtěli bychom ale odbourat administrativní zátěž. Nastavit režim, že pokud má společenství vlastníků statutární orgán, jehož členy jsou pouze fyzické osoby, tak se tyto osoby automaticky přepíší jako skutečné do evidence bez součinnosti toho společenství, protože stát již údaje o nich má v jiném rejstříku. Kromě společenství vlastníků by se měl tento automatický propis týkat i spolků a obchodních korporací s jednoduchou strukturou. Pokud budu mít například jednočlennou akciovou společnost, kde jediný akcionář je člověk, nikoliv firma, tak opět mohu přepsat údaje o skutečném majiteli automaticky bez součinnosti té společnosti.
HN: To si však bude žádat velký technický zásah, protože rejstříky v Česku zatím nejsou propojené.
To ano. Obchodní rejstřík je sice informační systém veřejné správy, ale data, která sdílí se základními registry, jsou omezená. Je to jenom IČO, název společnosti, sídlo a den vzniku. Ale třeba údaje o členech statutárních orgánů zatím do jiných registrů neputují. Legislativní proces je dlouhý a termín směrnice končí 20. ledna 2020. Je tedy nutné zadat zakázku na IT řešení dřív, než bude nový zákon schválen, abychom to stihli v termínu. I kdyby se to ale nemělo stihnout včas, tak bychom od toho neměli ustupovat. Jde o důležitou úpravu i pro stát − vyřizování zápisů do evidence zatěžuje soudy.
Co se dočtete dál
- V placené části se dozvíte, jak to bude se sankcemi za porušení zákona, zda bude umožňovat výjimky a jestli se bude muset zveřejňovat i rodné číslo.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist