Konec superjumba A380: Obří stroj byl navržen pro neúspěch, při jeho vzniku hrál roli spíš testosteron než logika

Je to bolestné rozhodnutí," komentoval konec produkce ikonického stroje CEO Airbusu Tom Enders. "Do toho letadla jsme vložili hodně úsilí, zdrojů i potu. Ale musíme být realisté." Oznámení následoval pokles kurzu akcií konsorcia Airbus. K definitivnímu ukončení výroby A380 má dojít až roku 2021. Předpokládá se, že ohrozí přibližně 3500 pracovních míst po celé Evropě. Tom Enders jako důvod pro rozhodnutí uvedl zrušení objednávky těchto strojů leteckou společností Emirates, skutečné příčiny jsou ale hlubší. Jejich podstatu naznačuje skutečnost, že Emirates se místo gigantického A380 rozhodla pro nákup menších strojů A330 a A350 s ekonomičtějším provozem.

Bílý slon evropského leteckého průmyslu

A380 bylo navrženo pro neúspěch, tak zněl titulek jednoho z článků časopisu Forbes, které na rozhodnutí o ukončení výroby reagovaly. Letecký komentátor časopisu Dan Read připomněl, kdo všechno v 90. letech varoval, že projekt nedopadne dobře. A současně uvedl, proč nebyly skeptické hlasy vyslyšeny: "Může za to testosteron, kterého je v letectví vždycky nadbytek. Nebo za to může národní hrdost (v tomto případě kontinentální, protože Airbus je projekt několika evropských zemí). A mohou za to zbytnělá ega korporátních šéfů, další věc, která v leteckém průmyslu nikdy nechyběla." Agentura Reuters celý příběh Airbusu A380 shrnula do krátkého titulku Od evropského snu k bílému slonovi, čímž nemyslela chobotnatce, ale zvyk asijských vládců vlastnit vzácné zvíře, které je sice drahé a k ničemu, ale symbolizuje moc.

"A380 dopraví víc pasažérů na větší vzdálenost při nižších provozních nákladech," odpovídaly firemní materiály Airbusu na hlasy skeptiků v letech, kdy se tyto obří stroje teprve rodily na rýsovacích prknech konstruktérů. "To vše s většími ohledy na životní prostředí díky nižší úrovni hluku a škodlivých emisí." Tehdy jeho výrobce věřil, že se mu podaří během 20 let prodat nejméně 750 strojů, pozdější plány dokonce mluvily o 1200 letadlech. Zisk se očekával od prodeje 250. "kusu" a je ironií osudu − nebo důkazem chybné strategie −, že poslední vyrobené A380 bude mít pořadové číslo 234. Pro srovnání: konkurenčních velkoletadel Boeing 747 od začátku produkce v roce 1970 do prosince 2018 vzniklo celkem 1548 kusů. A pořád se vyrábějí.

Konec superjumba A380

Další 4
fotografie

Evropský Airbus A380 a americký Boeing 747 zastupují nejen dva rivaly, ale také dva různé příběhy dvou odlišných koncepcí leteckého podnikání. Zatímco Boeing rostl z ničeho a vznikl jako sen jednoho muže, který toužil létat, Airbus je do značné míry spíš dítětem velké politiky. Na počátku slávy boeingů byl nadšenec létání William Boeing, kterého roku 1910 na leteckém dni v Los Angeles nechtěl svézt žádný pilot v tehdejší novince, a tak začal stavět vlastní letadla. Naproti tomu Airbus vznikal od roku 1970 postupnými fúzemi francouzských, německých, španělských a britských firem s jednoznačným cílem převálcovat trh. Od evropských vlád na to dostal miliardy přímých finančních vkladů (Američané tvrdí, že "startovné" činilo 15 miliard dolarů) a ještě několikanásobně víc v podobě nepřímých dotací, úlev a podpor. O co šlo, demonstroval výrok tehdejšího francouzského premiéra Lionela Jospina: "Dáme Airbusu veškerou podporu, aby zvítězil nad Boeingem."

Jenže Boeing měl už od roku 1970 legendární velkoletadlo 747 přezdívané jumbojet, které se díky průběžným modernizacím drží stále na trhu. Lidé z Airbusu věděli, že dokud nebudou mít něco ještě většího, nebude jejich vítězství úplné. Tak se zrodila koncepce původně označená jako A3XX, vzletně nazývaná "superletadlo pro 21. století". Stručněji superjumbo.

O tom, že sudičky stojící u zrození Airbusu A380 byly víc politické než odborné, svědčí výroky politiků naznačujících, že letadlo bude jakýmsi létajícím protějškem společné evropské měny. Tehdejší britský premiér Tony Blair tvrdil, že gigantický stroj je symbolem síly Evropy, zatímco jeho španělský protějšek José Zapatero v něm viděl "realizaci evropského snu". Jenže Boeing se nenechal vyprovokovat a místo snahy postavit něco ještě většího své další úsilí zaměřil na menší letadla s ekonomičtějším provozem.