Znalecké posudky pro stát se dělají pod cenou. Nezmění to ani novela 50 let starého zákona, která má vymýtit podjatost, říká znalec Hlaváč

Znalecké posudky mají být nestranné a v soudní síni pomoci ke spravedlivému rozsudku. Jenže jak nedávno ukázal případ lobbisty Romana Janouška, může být znalec zaujatý a tím i jeho posudek. Padesát let starý zákon je navíc zastaralý, proto na schválení čeká nová legislativní norma o soudních znalcích, kterou má sněmovna projednat na březnové schůzi. Podle soudního znalce pro oceňování podniků Jiřího Hlaváče však nepřinese změnu například v tom, že připravovat posudky pro stát je ztrátové.

HN: Co práce soudního znalce obnáší?

Do naší specializace patří jak oceňování firem, tak nehmotných částí podniku, ale i nemovitostí, akcií nebo třeba pohledávek. Připravujeme znalecké posudky, odhady, studie, stanoviska. Klienti naše ocenění používají při prodejích a nákupech firem. Ve velké míře také připravujeme znalecké posudky pro soudní spory či arbitráže.

HN: S žádostí o zpracování posudku pro soudní spor se na vás obracejí jen strany sporu, nebo může posudek zadat i samotný soud?

Obojí je možné. Buď se na nás obrátí nějaký klient, který zahajuje spor třeba o náhradu škody nebo podává žalobu na vypořádání mezi akcionáři a chce své tvrzení doložit. Nebo jsme v již probíhajících sporech pověřeni soudem zpracovat revizi znaleckých posudků už založených ve spisech. Zpracováváme znalecké posudky jak pro civilní, tak pro trestní řízení. Obracejí se na nás také notáři nebo úřady.

HN: V poslední době se v médiích intenzivně řeší kvalita posudků. Vzpomeňme třeba trest pro dnes už bývalého znalce Jiřího Dolečka za posudek zkreslený ve prospěch lobbisty Romana Janouška. O kvalitě posudku se diskutovalo i v případu OKD byty. Jak by měl znalec správně postupovat, aby se do této situace nedostal?

Vždy když přichází žádost o zpracování posudku, měl by znalec vyhodnotit, jestli věc, o kterou jde, vůbec dokáže objektivně posoudit. Platí zásada, že podklady, s nimiž pracuje, by měly být uvedeny v posudku, aby bylo jasné, z čeho vycházel a jaké informace měl k dispozici. Znalec může být omezený tím, že nemá dostatek informací, nebo může být podjatý, protože má k případu vztah. Může se také stát, že si prostě jen netroufá, což ovšem bohužel v českém prostředí řada znalců říct neumí nebo nechce.

HN: Do jakého případu byste se osobně nepustil?

Do oceňování jaderné elektrárny bychom se určitě nepustili, byť naše firma běžně dělá posudky z oblasti energetiky. Jaderná elektrárna je natolik specifická, že s ní nemáme zkušenost. Obecně pro rozhodování, zda úkol přijmout, platí, že by měl mít znalec povědomí o oboru či sektoru, v němž ocenění provádí, nebo mít kontakty, s nimiž se může poradit.