Čisté víno Martina Nováka: Holešovičtí, karlínští a libeňští kluci

Pět let jsem chodil kolem toho pomníku do práce. Nepřestávalo mě udivovat, jak dlouho se takový relikt starých časů drží. Kromě nástěnných budovatelských maleb na některých nádražích moc "uměleckých" připomínek let 1948 až 1989 nezůstalo. Tato však ano. Deska vsazená do zdi domu na nároží ulic Dělnická a Na Maninách v pražských Holešovicích oznamuje doslova: V této budově se konal ve dnech 18. až 23. února 1929 historický V. sjezd Komunistické strany Československa. Zde byl zvolen do čela strany soudruh Klement Gottwald. Pod jeho vedením komunistická strana nastoupila slavnou cestu boje k vítězství pracujícího lidu.

V zásadě neříká nic lživého. V jednom ze dvou sálů kulturního domu Domovina se skutečně před 90 lety sjezd konal a Gottwalda zvolil. Cesta k vítězství vlastně také byla nastoupená, myslíme-li volební vítězství KSČ v roce 1946. Jedině snad nesouhlasíme s přívlastkem, že tato cesta byla slavná.

Domovinu jsem kdysi znával hlavně jako kino. Sídlilo v druhém sále, kde se sjezd nekonal. Dnes je tam hospoda, kde dělají vepřo knedlo zelo a smažák. Samotná gottwaldovská deska působí tak masivně, že to vypadá, jako by její odstranění narušilo statiku domu. Onehdy jsem se ale dočetl, že budova je v soukromém vlastnictví a záleží prostě na majiteli, jestli tam desku nechá, nebo nenechá.

Holešovičtí, karlínští a libeňští kluci

Tady začala bolševizace

Loňský a letošní rok jsou plné kulatých výročí. Loni byl osmičkový rok, letos Jan Palach, protektorát a samozřejmě Listopad. První Gottwaldův vítězný únor (tím druhým je ten z roku 1948) nám z toho obvykle vypadává. Málokdo si na něj vzpomene, přitom ze zpětného pohledu jde o zlomový moment naší historie. Vždyť příklon k Sovětskému svazu a k bolševizaci celého Československa začal právě tehdy v Holešovicích.

V. sjezd byl takzvaný bolševizační. Stranu ovládli ti, kteří viděli jediný vzor v Moskvě a Stalinovi. Pro ně byly prvotní zájmy Moskvy, až potom Prahy. Od vesla šli ti, kteří byli přesvědčeni, že Československo má svá specifika, která musí respektovat i marxistická levice.

Proč si devadesáté výročí připomínat? Protože je pozoruhodné, jak i současná Komunistická strana Čech a Moravy ze setrvačnosti kloní ucho k Moskvě, přestože i tam se poměry změnily a současný vládce Ruska není velkým obdivovatelem Lenina.