Mezi sliby, na něž premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš lákal před minulými volbami do sněmovny, patřilo snížení daní zaměstnancům. Následně z něj udělal i jeden z hlavních cílů současné vlády. Naplnění příslibu, že lidem zůstane po výplatě více peněz, se však nyní zadrhává.

Babiš slíbil, že zruší takzvanou superhrubou mzdu, kterou v roce 2008 zavedla vláda Mirka Topolánka. Jedná se o klasickou hrubou mzdu navýšenou o sociální a zdravotní odvody, které hradí firma. Z této superhrubé mzdy nyní zaměstnanci odvádí patnáctiprocentní daň z příjmu.

Podle Babišových plánů by se od roku 2021 měla tato daň hradit znovu jen z hrubé mzdy. Při zachování současné, patnáctiprocentní sazby by to znamenalo, že by lidé platili na dani z příjmu zhruba o čtvrtinu méně než dosud.

Aby ale v důsledku toho stát nepřišel o desítky miliard na daních, navrhla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) radikální řešení: stát přestane platit zdravotní odvody za důchodce, děti a další "státní" pojištěnce, tyto odvody ale zvýší zaměstnancům a živnostníkům z nynějších 4,5 na 8,2 procenta.

V kombinaci nižších daní a vyšších odvodů na zdravotní pojištění by lidé podle ministerstva financí ušetřili řádově stovky korun.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Dále se dočtete, co v současné situaci zrušení superhrubé mzdy komplikuje.
  • Jak se na návrhy ministryně financí Aleny Schillerové dívají nejen koaliční sociální demokraté, ale i ekonomičtí experti?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se