Skluzy a odkopy Vojtěcha Scheinosta: Kluci, nebojte se hrát fotbal aneb začátky "kopané jednoduché" v Česku

Nad hlavy hordy uřícených kluků vyletí míč. "Přihraj!" křičí a ženou se přes travnatý plácek k místu, kde ze země trčí dvě sukovité tyče, větve ulomené z nedalekého stromu. Na sobě mají propocené košile a okopané boty, krátké kalhoty odhalují rozbitá kolena. Začínají devadesátá léta 19. století a na pražské Letné se hraje fotbal. Pláň se té dnešní podobá asi tak jako africká džungle Riegrovým sadům, jen silueta nedalekých Hradčan je stejná. I fotbal je jiný než dnes.

Na druhém břehu Vltavy ještě stojí středověký Josefov s křivolakými uličkami a starými domy. Českým zemím vládne z Vídně císař František Josef I. Kolem Prahy se bourají hradby, koňmi tažené tramvaje jsou nahrazovány "elektrikami" a na předměstích rostou továrny. Tohle ale kluci nevnímají, zbláznili se do hry, která zanedlouho ovládne Evropu a následně celý svět.

Přihlížející pán s dlouhou bradkou vzbudí nejprve úlek. Není to zase některý z učitelů, který si jde žáky vyzvednout přímo ze hřiště, aby jim napařil školní trest za zakázanou hru kazící mravy? Ne, tentokrát se bát nemusí. Josef Klenka je sice učitelem, ale fotbal má rád a podporuje ty, kteří mu propadli. Jen u toho dnes vrtí hlavou. "Kluci, takhle to nejde. Pořád se hádáte, jestli platí gól nebo jestli můžete brát míč do ruky. Potřebujete pravidla, jako mají v Anglii," říká.

Kluci, nebojte se hrát fotbal!

A zanedlouho jsou na světě. Ve sborníku sokolské Podbělohorské župy, které Klenka šéfuje, vycházejí v roce 1892 první česky psaná pravidla pro hru zvanou "kopaná jednoduchá". Autor, který je z angličtiny přeložil, se podepíše jen zkratkou J. K., snad aby konzervativní sokolskou většinu nepobouřilo, že samotná hlava župy miluje fotbal. Kapitánům mužstev říká náčelníci, branky jsou mety, hrací dobu dohodnou týmy před zápasem a míč mohou hráči v poli chytat do ruky.

Zapálený tělocvikář Klenka se narodil 1. dubna 1853 ve Vilémově u Golčova Jeníkova. Letos je to 166 let od jeho narození. Neměl to jednoduché. Češi sice cvičili, pohyb a utužování těla ale připouštěli jedině v rámci spořádané a k vlastenectví vedoucí sokolské tělovýchovy. Kdepak moderní sporty, kterým se tak náruživě věnovali Angličané a Francouzi! Přimhouřit oko se dalo nad veslováním, cyklistikou nebo bruslením, jež doporučoval i zakladatel sokolského hnutí Miroslav Tyrš. A čeští Němci na tom v turnerské organizaci nebyli jinak.