V České republice je stále větší zájem o zdravou výživu a lidé více přemýšlí nad tím, které potraviny si koupí a které nikoliv. Jedním z největších hráčů na trhu s biopotravinami je v tuzemsku společnost Country Life, která se těmto potravinám věnuje od začátku 90. let. Firma vlastní v Praze několik prodejen se zdravou výživou, kosmetikou, ale také síť několika veganských restaurací.

"Věnujeme se pouze těm nejzdravějším biopotravinám a kosmetice. V poslední době roste v tomto segmentu konkurence, což je dobře. Většinou mezi sebou spolupracujeme, což pomáhá měnit současný trh ke zdravějšímu stravování," říká majitel firmy Country Life Otakar Jiránek.

V čem konkrétně nám mohou škodit běžné potraviny?

Například výrazně přibývá neurologických onemocnění, které jsou způsobeny vlivem pesticidů, jak vyplývá z různých nejnovějších analýz. Zaměření se na ekologické potraviny přináší benefity jako například lepší strukturu krajiny, ale i kvalitnější boj proti suchu. Půdy, na nichž se pěstují biopotraviny, totiž dokážou mnohem lépe udržet vodu v krajině.

Country Life

V roce 1991 vznikl první velkoobchod Country Life, který sídlil v pražském Suchdole. Ve stejném roce byla také otevřena prodejna v Melantrichově ulici, která funguje dodnes.

Ve svých prodejnách nabízí zákazníkům mimo jiné obilí, zeleninu a ovoce, které pěstuje na ekologické farmě v Nenačovicích u Prahy.

Od roku 2003 funguje v Nenačovicích u Prahy ekologické centrum Country Life, jehož součástí je sídlo firmy, prodejna, biopekárna, ekofarma a balírna.

Ekocentrum vzniklo přestavbou bývalého kravína na nízkoenergetickou budovu.
Před dvěma lety vznikl také první velkoobchod na Slovensku.

V současnosti má společnost devět prodejen v Praze a tři prodejny mimo hlavní město.

Které potraviny jsou bio?

Při pěstování se nesmí využívat umělá hnojiva, chemické pesticidy a herbicidy. Problém je také využívání nadmíry antibiotik nebo růstových hormonů. Biopotraviny by neměly obsahovat kontaminující látky, čímž by měly být jednoznačně zdravější pro lidské tělo.

Jak se k nim Češi staví?

Situace se pomalu lepší. My jsme trochu národ nevěřících Tomášů. Spoustu pozitivních věcí zbytečně zpochybňujeme a máme řadu předsudků.

Podobnou zkušenost máme i u biopotravin.

Mnoho lidí o nás říká, že jsou tyto potraviny zbytečně předražené a že jde jen o marketingový tah, což je nesmysl. Ministerstvo zemědělství by snad v nejbližší době mělo informovat o tom, co to jsou vůbec biopotraviny a jakou kvalitu zaručují. To by mohlo pomoci větší osvětě v naší společnosti.

Hraje v předsudcích Čechů hlavní roli právě vysoká cena?

To je velmi zajímavé téma. Nyní jsou samozřejmě biopotraviny dražší, ale je potřeba se podívat na skutečnou cenu potravin. Ty konvenční jsou totiž nespravedlivě levné, jelikož v sobě nezahrnují všechny externality, které následně způsobí. To znamená například znečišťování vod, kontaminaci půdy a následný negativní vliv na zdraví. To by se všechno mělo včlenit do ceny, protože to stejně musíme zaplatit z daní.

Důležité je si také uvědomit, že dnešní potraviny jsou opravdu levné.

Když se podíváte, kolika procenty na našem příjmu se podílí jejich nákup, zjistíte, že je to mnohem méně než dříve, a to je také důvod, proč se s nimi tolik plýtvá. Až 30 procent z nich se vyhodí. Pokud si to začnou lidé uvědomovat, může se to změnit.

Proč jste se rozhodl začít podnikat s biopotravinami?

Prvním důvodem bylo, že jsme se ženou vegetariáni a v 70. a 80. letech nebylo úplně jednoduché pořídit si tento druh potravin. Dnes už máte na každém rohu rest­aurace pro vegetariány a obchody se zdravou výživou.

Dalším důvodem bylo, že jsme chtěli změnit životní styl v tehdejším Československu. Inspiraci jsme našli ve Francii, kde již začátkem 80. let moje sestra prodávala biopotraviny. Tam jsme se setkali s konceptem Country Life a napadlo nás, že bychom ho přenesli i do Československa. Krátce po revoluci jsme s rodinou a partou mladých lidí odjeli do Francie a pracovali jsme v restauraci, obchodě a na farmě Country Life. V té době tyto podniky byly v různých velkých městech v Evropě. Po ročním školení jsme začali v roce 1991 v Melantrichově ulici.

Už v 90. letech byl o biopotraviny zájem?

Rostli jsme mnohem rychleji, než jsme čekali. Byl tu velký hlad po všem novém a nebyla tu téměř žádná konkurence. První zaměstnanec, kterého jsme přijali, byl člověk, jehož dědeček vlastnil v Praze pět vegetariánských restaurací ještě za první republiky. To jsme se dozvěděli až po jeho přijetí a později na to navázali našimi restauracemi.

Ze začátku se nám dařilo velmi dobře a začali jsme se rozrůstat o další pobočky v České republice, byl to takový první ekologický boom. Poté ale přišlo horší období i kvůli špatné platební morálce, museli jsme tak zavřít pobočky v regionech a soustředit se na Prahu a na Beroun. Celkově jsme v té době pomáhali vytvářet v Česku trh se zdravou výživou.

A jak jste na tom v současnosti?

Nyní máme v Praze devět poboček a další tři mimo hlavní město. Zároveň jsme se rozšířili i na Slovensko a do budoucna zvažujeme vkročit do dalších zemí.

Zažívá trh s biopotravinami své nejlepší období?

Teď zrovna není největší vlna zájmu, i když tento trh stále roste. Velmi úspěšné období bylo od roku 2012 až do roku 2016, kdy jsme každoročně rostli o desítky procent.

Zároveň se trochu změnila struktura trhu. Dříve se biopotravinám věnovaly zejména menší obchody se zdravou výživou, dnes je do svého zboží zařazují velké obchodní řetězce a supermarkety. Stále větším fenoménem jsou také on-line prodeje, které neustále rostou, tomu se v poslední době snažíme přizpůsobit.

Dokážou čeští farmáři pokrýt vaši nabídku?

V dnešní době stále musíme asi dvě třetiny potravin dovážet ze zahraničí. Snažíme se mít postupně větší podíl z místních zdrojů, ale roste to zatím pomalu. Menším farmářům se snažíme pomoci a podporovat je. Nyní jsme například navázali spolupráci s farmou z jižních Čech, která se věnuje produkci mléka a zeleniny. My jim pomáháme s logistikou a oni se mohou soustředit na co nejkvalitnější produkci.

Vlastníte v Praze několik veganských restaurací, mají o ně lidé zájem?

Je čím dál větší konkurence, dnes už máte podobné restaurace téměř na každém rohu. Zájem nám ale neustále roste, zároveň je to také sezonní. O Vánocích je například vždy horší období, jelikož lidé nemají čas. Naopak nejlepším obdobím je začátek jara, kdy lidé začínají myslet na to, jak vypadají, a začínají hubnout do plavek.

O které biopotraviny je největší zájem?

Momentálně je trendem přechod od trvanlivých potravin k těm čerstvým. Roste zájem o bio ovoce a zeleninu. Zdá se mi také, že mladší generace začínají více vařit, takže nakupují více ingrediencí.

Velkým trendem poslední doby je také nákup bezobalových potravin. Snažíme se vymyslet také nádoby, kam bude možné načepovat čerstvé tekutiny. Například u kosmetiky to už v našich prodejnách možné je.

Jaké jsou nové trendy ve zdravé výživě?

Připadá mi, že některé trendy odeznívají, jako například bezlepkové diety a podobně. Naopak roste zájem o návrat k přirozeným potravinám. Dalším velkým trendem bude stále větší přechod lidí k vegetariánské stravě, souvisí to také s tím, že budeme muset přemýšlet nad tím, jak nasytit tuto planetu. Vegetariánů tak bude dle mého přibývat.