Výnosy státních dluhopisů padají do záporu. Investoři se bojí zhoršující se světové ekonomiky

Radost z vývoje na finančních trzích mohou mít v posledních měsících investoři nejen do akciových podílových fondů, ale i do těch, které jsou zaměřeny na dluhopisy. Hodnoty amerických či evropských akciových indexů v úvodních třech měsících tohoto roku rostly a vymazaly ztráty, které utrpěly v posledních týdnech minulého roku. Ceny státních dluhopisů v USA, Evropě i Asii dokonce rostou již od podzimu, přibližně od počátku října. I českým střadatelům, kteří mají peníze v dluhopisových či penzijních fondech, se jejich investice opět zhodnocuje.

Fondy zaměřené na obligace, zejména ty vydávané vládami či velkými korporacemi s vysokým investičním ratingem, bývají obvykle považovány za konzervativnější způsob investování.

Obavy z příchodu horších časů

Důvodem zvyšujících se cen dluhopisů (a tedy jejich klesajících výnosů) je strach finančníků z vývoje světové ekonomiky. Statistiky přicházející z podzimu čínské, evropské i americké ekonomiky ukazují mimo jiné na zpomalování růstu, či v některých zemích dokonce pokles průmyslové výroby, a tedy i slabší hospodářský růst.

Například Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) tento měsíc srazila předpověď letošního růstu Německa na pouhých 0,7 procenta ve srovnání s 1,2 procenta, s nimiž počítala na podzim. Je to nejnižší číslo od roku 2013.

Německý ekonom Clemens Fuest minulý týden v rozhovoru uvedl, že německý exportně orientovaný průmysl je na tom špatně, neočekává však propad hospodářství našeho západního souseda a nejvýznamnějšího obchodního partnera do recese. "Počítáme s výrazným zpomalením tempa růstu, nikoliv s poklesem, a příští rok by se tempo mělo opět zrychlit."

Svou roli ve vývoji cen dluhopisů sehrávají i obavy z dopadů brexitu či výsledků jednání o obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Čínou. Případný neúspěch vyjednávání může vést k nárůstu protekcionismu v mezinárodním obchodě, což by se odrazilo na hospodářském růstu.

Ruku v ruce s horšími makroekonomickými čísly a narůstajícími nejistotami významné centrální banky, jako americký Fed či Evropská centrální banka, změnily svůj postoj ke zvyšování úrokových sazeb. Ještě v prosinci Fed svou základní úrokovou míru zvýšil o 0,25 procentního bodu na 2,25 až 2,50 procenta, nyní to podle dluhopisových trhů vypadá, že další pohyb bude naopak směrem dolů.

Výnosy padají zpět do minusu