Situace v Libyi má v posledních letech k přehlednosti daleko. Na Tripolis, kde sídlí mezinárodně uznávaná vláda, útočí jednotky maršála Chalífy Haftara spřízněné s odpadlickou vládou na východě země. Haftar je zároveň známý jako ruský spojenec − a tím situace v Libyi dostává pro Evropskou unii nebezpečný rozměr.
Britský deník The Telegraph tvrdí, že v řadách Haftarových vojáků bojuje i 300 Rusů ze soukromé armády zvané Wagnerova skupina. Ta je spojená s Jevgenijem Primožinem, blízkým spolupracovníkem prezidenta Vladimira Putina. Primožin byl přítomen jednání s Haftarem v Moskvě loni v listopadu a jeho soukromé letadlo bylo v Libyi naposledy v lednu.
Rusové zároveň Haftarovy vojáky vyzbrojili a podle některých zpráv založili ve východní části země dvě vojenské základny a zkoumají použitelnost přístavu Tobruk. A i když ruská diplomacie oficiálně Haftara vyzvala, aby zkoušel najít politické, nikoli vojenské řešení, nepochybně by tak odvážnou operaci nepodnikl bez tichého souhlasu z Kremlu.
V Bruselu, Berlíně, Paříži a dalších hlavních městech členských států Evropské unie by měla začít blikat varovná světla. Rusko totiž může prostřednictvím Haftara kontrolovat či udržovat ve větším chaosu Libyi, která je sedm let po pádu diktátora Muammara Kaddáfího rozdělená a rozdrobená, ale zároveň je hlavní branou pro statisíce uprchlíků mířících z Afriky do Evropy.
Co se dočtete dál
- Jak Rusko pomocí malých jednotek, skupin či poradců ovlivňuje dění po celém světě?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
