Dobrou příležitostí k nákupu na pražské burze mohou být akcie Moneta Money Bank a Erste. Nebo cenné papíry antivirové společnosti Avast. Myslí si to alespoň Tomáš Pfeiler, portfolio manažer společnosti Cyrrus. V zahraničí by se pak nebránil ani nákupu akcií výrobce dopravních letadel Boeing, jejichž kurz se po nedávné havárii prudce propadl. "Rychlé vyřešení problémů by mohlo jejich kurz podpořit," řekl.
HN: Po propadech v závěru loňského roku letos světové akciové trhy zatím silně rostou. Co jsou hlavní důvody?
Faktorem číslo jedna je obrat v postoji významných světových centrálních bank. Ty se v reakci na horší vývoj hospodářství odklonily od zpřísňování měnové politiky, a naopak ji drží uvolněnější. Jako první obrátila americká centrální banka (Fed). Na posledním zasedání dokonce vyloučila zvýšení úrokových sazeb v letošním roce. A zároveň Fed oznámil, že v září přestane snižovat objem svých aktiv, což je také jeden z jeho nástrojů.
Podobně se zachovala i Evropská centrální banka, která prodloužila zvýhodněný přísun peněz pro banky, od čehož si slibuje růst úvěrů pro podniky v eurozóně. Taktéž oddálila termín, kdy začne zvyšovat úrokové sazby. Investoři pozitivně vnímají i vývoj obchodních jednání mezi USA a Čínou, která se nejspíš blíží do závěrečné fáze. A roli sehrálo také to, že prosincový propad akciových trhů nebyl z hlediska vývoje ekonomiky opodstatněný. Nižší kurzy tak nalákaly řadu investorů k nákupům akcií.
Ve společnosti Cyrrus má na starosti akciová a dluhopisová portfolia. Předtím působil jako analytik v Penzijní společnosti České pojišťovny.
Vystudoval Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně.
HN: Kterým sektorům se daří nejvíc z hlediska letošního růstu ceny akcií?
Nárůst zaznamenaly všechny odvětvové indexy. Nejvíc však posilovaly technologické tituly, které přidaly v souhrnu přes více než 20 procent. Silně nahoru šly i akcie průmyslových podniků. Jejich růst odráží trendy, které jsem popsal v předešlé odpovědi. Technologickým firmám jasně svědčí dobrý vývoj obchodních jednání. Například obchodu s mikroprocesory by nahrálo případné zrušení cel či zvolnění bariér ve vzájemném obchodě mezi USA a Čínou. V Evropě se hodně dařilo akciím těžařských firem. Těm kromě snižování napětí v mezinárodním obchodě nahrává třeba i růst cen komodit.
HN: Jak vidíte další vývoj. Nemůže po tak silném růstu cen dojít ke korekci cen akcií?
Korekci by mohla způsobit čísla o hospodaření firem v nadcházející výsledkové sezoně. Je očekávatelné, že v prvním čtvrtletí došlo ke zpomalení růstu zisků. Jednak se do hospodaření promítly obchodní války. Ty skutečně mají dopad. Navíc se loni v USA zvýšila srovnávací základna kvůli daňové reformě republikánů a prezidenta Donalda Trumpa.
Na druhou stranu investoři se slabšími čísly do značné míry počítají. Takže pokud nedojde k negativním překvapením, tak by trhy mohly dále růst. Například u amerických firem, které vytvářejí zisky v zahraničí, by ke zpomalení zisků mohl přispět i silnější dolar. Osobně si ale myslím, že trhy ještě mají kam růst. Podle ukazatelů porovnávajících poměr kurzů akcií a zisků zatím nejsou akcie v USA ani v Evropě zas až tak drahé.
Po loňských propadech došlo na světových burzách k výraznému oživení. Akciové podílové fondy tak letos investorům vydělávají
HN: V posledních měsících však rostly i ceny státních dluhopisů, ať už amerických, či německých. Ty jsou považovány za bezpečný přístav pro horší časy. Není tohle špatný signál pro akcie?
Já bych to takhle nečetl. Hlavním důvodem je podle mě uvolněná měnová politika klíčových centrálních bank. Investoři to vnímají tak, že americký Fed stojí na jejich straně. Má to reálný dopad v tom, že úvěry pro firmy jsou levnější. Řada společností si také může levněji půjčit na zpětný odkup vlastních akcií.
V případě státních dluhopisů pak centrální banky zůstávají jako důležitý zdroj poptávky po nich. Samozřejmě takto vysoké ceny státních dluhopisů mohou naznačovat, že se blíží recese. Podle některých ekonomů ale tyto cenové signály nejsou tak vypovídající jako v minulosti, jelikož jsou zkreslené politikou centrálních bank.
HN: Na konci března úspěšně vstoupila na burzu společnost Lyft, alternativní taxislužba. Čím si vysvětlujete tak vysoký zájem u hluboce ztrátové firmy?
Už u primárního úpisu (IPO) akcií Levi Strauss mi zájem investorů přišel přepálený. Hlavně následně po zahájení obchodování na burze kurz akcií hodně vyletěl nahoru. Roli sehrává hlad investorů po nových akciových titulech.
A hlavně o akcie technologických start-upů, mezi něž patří i Lyft, bývá vždy silný zájem. Možná si i řada investorů myslí, že v budoucnu jejich kurz akcií poroste stejně, jako tomu bylo například u firmy Facebook.
Co se dočtete dál
- Jak se mají malí investoři chovat v době propadů trhů?
- Jak jsou na tom klienti, kteří na burze obchodují sami?
- Co by Tomáš Pfeiler doporučoval nakoupit na pražské burze?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.