České přehrady v Turecku: Energo-Pro je úspěšnější než mezinárodní koncerny. V zemi staví vodní díla, která převyšují ta v Česku

Po cestě vedoucí hlubokým údolím řeky Aras na východě Turecka příliš aut nejezdí. Najednou však začnou svahy okolních kopců křižovat desítky velkých nákladních vozů svážejících tuny a tuny drceného kamení směrem po proudu řeky. "To jsou naši. Nikdo jiný to být ani nemůže, tady okolo skoro nic jiného není," sleduje je z okna auta i Pavel Váňa, výkonný ředitel společnosti Energo­-Pro českého podnikatele Jaromíra Tesaře.

Všechna nákladní auta míří na rozestavěnou obří hráz vodní elektrárny Karakurt. Prakticky bez přestávky sem sváží vrstvu za vrstvou sypané přehrady, kterou zde česká společnost staví. "Jezdí se opravdu pořád. Materiál navážíme 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Jen každá druhá neděle je volná," popisuje nasazení tureckých kolegů cestou na stavbu mladý český inženýr Václav Lagner, který stavbu pro Energo­-Pro dozoruje. Původně pracoval na tuzemských vodních elektrárnách skupiny ČEZ, v lednu se ale nechal zlákat do hor v turecké provincii Kars necelých sto kilometrů od hranic s Arménií, odkud se domů podívá maximálně jednou za měsíc.

Důvod je jednoduchý. "Pokud vás tenhle obor baví a chcete se podílet na podobném projektu, nic jiného vám nezbývá. V Evropě se vodní díla, jako je tohle, už prakticky nestaví," říká.

A v Česku ani nestavěla. Nejvyšší sypanou hráz má u nás přehrada Dalešice se sto metry. Karakurt má po dokončení dosahovat výšky 137 metrů a na jeho výstavbu padne 6,3 milionu kubíků materiálu. Uprostřed bude navíc mít technologicky unikátní těsnicí asfaltové jádro oproti běžnému jílovému.