Máloco může tak dobře ukazovat specifické postavení hnutí Starostů a nezávislých (STAN) na české politické scéně jako událost, která nastala v závěru jejich sobotního sněmu v Praze.
Delegáti sněmu se radovali z čerstvého vítězství kandidáta STAN Davida Smoljaka v senátních volbách, po kterém má toto hnutí vůbec nejsilnější klub v horní parlamentní komoře. Zároveň ale musí mít nadále obavu z toho, aby po volbách v roce 2021 nevypadli z Poslanecké sněmovny, kde mají nejmenší počet poslanců ze všech devíti stran (pouhých šest).
Udělat ze starostů hnutí, které posílí ve sněmovně i v krajích, je hlavní úkol nově zvolené dvojice v čele hnutí − předsedy Víta Rakušana a prvního místopředsedy Jana Farského. Rakušan střídá dlouholetého šéfa Petra Gazdíka, který se rozhodl předčasně skončit. Získal hlasy 93,9 procenta delegátů, byl jediným kandidátem na předsedu.
Přítomnost prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše nebo rektora Masarykovy univerzity v Brně Mikuláše Beka, kteří jsou členy senátního klubu STAN, potvrzuje, že se Gazdíkovi podařilo přitáhnout k hnutí řadu nestranických osobností. Problém nastává ve chvíli, kdy mají voliči podpořit značku STAN jako takovou. Do sněmovny pod ní většinou kandidují komunální politici.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
