Opatrnost, až odstup by mohla být základní charakteristika pro přístup českého premiéra Andreje Babiše vůči čínské politice nabízející spolupráci středoevropským zemím. Na summitu středoevropských zemí s Čínou v chorvatském Dubrovníku (skupina 17+1) si během krátkého setkání s čínským premiérem Li Kche­-čchiangem Babiš řekl, co potřeboval, a setkání sám ukončil, ačkoli jen lehce překročil přidělený desetiminutový limit a dalo se ještě pokračovat dál.

Čínskému kolegovi Babiš jasně naznačil, že na politiku s Čínou je v Česku prezident Miloš Zeman a jeho − hlavu exekutivy − zajímá hlavně byznys. Se zájmem si pak v letadle při zpáteční cestě nechal vysvětlit od dvou firem, které v Dubrovníku podepsaly kontrakty s čínskými partnery v hodnotě stovek milionů korun, jak se jim toho podařilo vlastně bez podpory českého státu dosáhnout.

Poněkud odtažitý přístup českého premiéra se dá srovnat asi jen s polským či rumunským, kde jsou také vůči čínským slibům a nabídkám ostražitější, zatímco hlavně nečlenské země Evropské unie z regionu, jako je Srbsko či Černá Hora, jsou mnohem lačnější čínských půjček. Vidí v nich alternativu vůči financování z Evropské unie. Srbsko například v Dubrovníku s čínskou vládou podepsalo memorandum o stavbě několika dálničních úseků a jedné nové elektrárně.

Číňané nabízejí i financování, což premiéra Andreje Babiše láká. Problém mohou být ale podmínky čínských projektů, o čemž se přesvědčila už Černá Hora. Tam čínské firmy staví dálnici z hlavního města k pobřeží. Stavbu provádějí i čínští dělníci a financování je z Číny, Černá Hora se stala "jen" dlužníkem. A když nebude schopna splácet, odevzdá Číně část svého území, jako se to stalo v případě nového přístavu na Srí Lance. Už teď černohorské zadlužení kvůli čínskému projektu stouplo z 63 procent HDP v roce 2012 na loňských 80 procent. To by mělo být u člena NATO a kandidáta na členství v Evropské unii varování.

Američtí spojenci

Polsko a Rumunsko, dvě největší země regionu, po počátečním nadšení ze skupiny 16+1, z níž se v Dubrovníku po přistoupení Řecka stala 17+1, ve svém vztahu k Pekingu poněkud ochladly. Je to především pod tlakem Spojených států, které Varšava i Bukurešť považují za nejbližšího spojence. Andrej Babiš mohl nabýt stejného dojmu, protože varování českého kybernetického úřadu NÚKIB před firmami Huawei a ZTE udělalo z Česka v očích Washingtonu najednou úzkého spojence.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč teď budou Číňané při sbližování se střední Evropou postupovat opatrněji?
  • A jakou roli hraje Evropa v plánech a představách čínských komunistů?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se