Ve druhé polovině 19. století udeřilo na české země dlouholeté sucho. Byly zaznamenány případy, kdy lidé jezdili desítky kilometrů s povozy pro vodu, prali se o ni u městské kašny, kterou v noci hlídala stráž. Mohlo by se zdát, ze současný šestý suchý rok ještě není taková katastrofa, jakou zažívali naši předkové. Historický klimatolog Lukáš Dolák ale upozorňuje, že jsme nyní na vodě závislí více než dřív. Je na ni navázaný průmysl, na českém území navíc žije větší počet obyvatel.
Dolák, který působí na Přírodovědecké fakultě brněnské Masarykovy univerzity, se do minulosti dívá proto, aby zjistil, jaké extrémy Češi zažili, jak se s nimi popasovali a hlavně − co je může čekat v budoucnu. Pro informace Dolák chodí do archivů. Pročítá staré dopisy, kroniky, zápisy farmářů nebo záznamy o škodách.
"Je to náročná práce. Musíte vědět, co hledat. Také je dobré, pokud umíte německy a znáte kurent (staré německé písmo, pozn. red.)," vysvětluje vědec, který původně vystudoval geografii a historii. Na historickou klimatologii se zaměřil před deseti lety při psaní bakalářské práce, kdy poznal Rudolfa Brázdila, který obor v Česku založil.
Co se dočtete dál
- Jak v minulosti lidé bojovali proti nepřízni počasí?
- A proč to mělo často tragické následky?
- Co Lukáš Dolák považuje z hlediska ochrany klimatu za klíčové pro Českou republiku?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
