Blackout je dnes nepojistitelný. Riziko je příliš velké a cena by byla pro firmy obrovská, říká šéf Allianz Quis

Především díky tomu, že Česko v letošním roce – alespoň doposud – nezasáhla žádná významnější přírodní katastrofa, očekává přední tuzemská pojišťovna Allianz mimořádně dobré hospodářské výsledky. I proto se letos umístila na prvním místě v kategorii neživotní pojištění v soutěži HN Visa Nejlepší pojišťovna roku. Období absence výraznějších škod způsobených živly přišlo po loňských povodních, jež pro Allianz znamenaly historicky vůbec nejvyšší náklady na pojistné plnění. Celkově šlo zhruba o tři miliardy korun, což představovalo asi desetinu celkových škod.

„Poslední tři roky byly bohužel bohaté na přírodní katastrofy. Musíme se s nimi naučit žít, je to nová realita. Zajistitel zdražuje náklady zajištění, což promítáme do cen pojištění – zejména v majetkovém segmentu. Pozitivní je, že více klientů své pojistky nyní reviduje a upravuje, přesto až 60 procent nemovitostí zůstává podpojištěno,“ říká šéf Allianz Dušan Quis v rozhovoru pro HN. V něm hovořil i o tom, proč jsou pro firmy rizika plynoucí z blackoutu de facto nepojistitelná, o kolik zdraží autopojištění anebo jak se Allianz daří dosahovat v oboru nadprůměrných marží.

Jaké budete mít letos hospodářské výsledky?

Zatím se to vyvíjí mimořádně dobře. Je to dáno především tím, že letos, oproti minulým třem rokům, nedošlo k žádným výrazným přírodním katastrofám. Doufejme, že tento trend vydrží. Vidíme i značně nižší zastoupení velkých průmyslových škod. Takže letošních dvanáct měsíců by mělo dopadnout velmi dobře, podobně jako loni.

Říkáte, že výsledky letos budou dobré díky menšímu objemu škod. Současně ale tvrdíte, že i loni jste měli úspěšný rok. Přitom Česko zasáhly třetí nejničivější povodně v historii. Neodporuje si to?

V minulém roce jsme použili výraznějším způsobem rezervy, které jsme si vytvořili v předešlých lepších časech, k vyrovnání mimořádného výsledku. Letos budeme rezerv využívat podstatně méně. Zároveň jsme pro účely krytí škod z povodní významně využili zajištění katastrofických událostí. To byly ty hlavní důvody.

Je výše těchto rezerv regulatorně daná?

Tyto rezervy jsou sice povinné, ale míru obezřetnosti si každá pojišťovna stanovuje sama, a to podle odhadu budoucího vývoje a dopadů škod. Přebytky rezerv z minulých období lze v dalších letech způsobem, který jsem popsal, využívat například v případě mimořádné škody nebo přírodní katastrofy.

Tedy celé je to o práci s pravděpodobností a rizikem, což je de facto princip pojišťovnictví.

Přesně tak. Po nahlášení škody většinou ještě nevíte její skutečný rozsah. U velkých škod pracujete s odhadem, v němž můžete být buď více konzervativní a vytvořit větší rezervy, nebo méně konzervativní a riskovat nedostatečné krytí. Allianz historicky patří ke konzervativnějším pojišťovnám, a proto jsme si v minulosti vytvářeli rezervy, které nám dnes umožňují zvládnout mimořádné škody, společně s kvalitním zajištěním.

Generální ředitel České podnikatelské pojišťovny Pavel Wiesner v nedávném rozhovoru pro HN říkal, že pojišťovna vydělává spíše na investování rezerv, které musí tvořit, než na produktech jako takových. Platí to i u vás?

No, já se domnívám, že každá pojišťovna tvoří většinu zisku primárně z běžné provozní činnosti – takzvaného underwriting výsledku (výsledku z upisovacího rizika – pozn. red.), tedy rozdílu mezi vybraným pojistným a vyplacenými plněními. Marže bývá v jednotkách procent, u velkých pojišťoven jde zpravidla o čtyři až šest procent (tento údaj je ve finančních výsledcích pojišťoven označen jako combined ratio. Výchozí hodnota je 100, u velkých pojišťoven se pohybuje mezi 94 a 96 procenty. Čím nižší hodnota, tím lepší – pozn. red.). Rezervy pak spravujeme a investujeme, což přináší další výnos. Ten je sice významný zejména při vysoké inflaci a úrokových sazbách – což byla realita posledních let –, ale není to hlavní zdroj profitu. V životním pojištění jsou rezervy dlouhodobé, investujeme je tedy do dlouhých státních cenných papírů, v neživotním pojištění spíše do krátkodobějších.

Proč je to takto rozděleno?

Protože autopojištění se typicky uzavírá na rok a je daleko frekventovanější, co se týče škodovosti, takže potřebujeme mít pořád hodně peněz na okamžitou výplatu. U životního pojištění jde často o dlouhodobé produkty na 20 až 30 let, kde je frekvence škod nebo lépe řečeno spíše nákladů mnohem nižší, proto se tam investuje na delší horizont.

Když jsme se zastavili u ukazatele combined ratio, na jaké úrovni ho nyní máte?

Náš kombinovaný ukazatel se pohybuje těsně nad 90 procenty a je spíše nižší ve srovnání s trhem. To je dáno přísnou nákladovou disciplínou, nikoli nižší škodovostí. Jsme velmi přísní zejména v oblasti administrativních nákladů. Máme aktuálně asi 650 zaměstnanců a produktivita na zaměstnance patří k nejvyšším v oboru. V tom nám pomáhá i AI.

Co máte přesně na mysli těmito administrativními náklady?

Ty zahrnují běžný provoz, pronájem prostor, služební cesty a další. Vše je efektivně řízené jak v českém, tak v evropském kontextu.

Mluvíte o tom, že AI vám pomáhá výrazně snižovat administrativní náklady. Znamená to, že kvůli ní rušíte i nějaké pracovní pozice či celá oddělení?

Neplánujeme snižovat počet zaměstnanců kvůli AI, ale měníme strukturu pracovních pozic. Ještě letos zavedeme nového interního AI chatbota pro zaměstnance i obchodní síť, což sníží vytíženost odborníků na infolinkách.

Na jakých AI modelech běží vaše interní systémy?

Používáme známé modely, ty se však uzpůsobují tak, aby zpracovávaly pouze interní data a nepouštěly je mimo firemní prostředí. Část zaměstnanců je vybavena Copilotem od Microsoftu, používáme také interní verzi ChatGPT vyvinutou speciálně pro potřeby Allianz.

V čem dalším nové technologie pomáhají?

Například v opravě čelních skel dosahujeme téměř 60procentní úplné automatizace případu – od nahlášení škody po její komplexní vyřízení bez lidského zásahu. Podobné je to u rozpoznávání fotografií, kde AI už ve velké míře vyhodnotí snímky a navrhuje pojistné plnění. Složitější případy stále řeší lidé, běžné zvládá AI.

Pomáhá AI také v odhalování pojistných podvodů?

Ano, významné je to například při kontrole pravdivosti poskytnutých podkladů, typicky fotek, a popisů pojistných událostí. AI dokáže rychle ověřit informace i dohledat nepravé fotografie ve veřejných zdrojích.

Vraťme se ještě na chvíli k loňským povodním. V čem byly jiné než ty předešlé?

Povodně byly odlišné především v tom, že předpověď byla velmi přesná. To nám umožnilo rozeslat statisíce varovných SMS s radami a následně klientům poradit, jak správně nahlásit škodu a pořídit fotografie. Až 82 procent pojistných událostí bylo nahlášeno digitálně, což je rekord. Drtivá většina případů je dnes uzavřena, v řešení zůstávají pouze nejkomplexnější škody u průmyslových podniků.

Jak velký podíl na celkových pojištěných škodách řešila Allianz?

Podílově šlo asi o desetinu všech škod na trhu a v absolutním vyjádření šlo zhruba o tři miliardy korun. Z našeho historického pohledu jde o nejničivější pojistnou událost vůbec. Důvodem pro to je, že například v roce 2002 jsme neměli zdaleka tak velký podíl na trhu, za těch více než 23 let jsme výrazně vyrostli.

Jak tyto masivní přírodní katastrofy ovlivňují majetkové pojištění?

Poslední tři roky byly bohužel bohaté na přírodní katastrofy. Musíme se s nimi naučit žít, je to nová realita. Zajistitel zdražuje náklady zajištění, což promítáme do cen pojištění – zejména v majetkovém segmentu. Pozitivní je, že více klientů své pojistky nyní reviduje a upravuje, přesto až 60 procent nemovitostí zůstává podpojištěno. Chyby vznikají často už na úplném začátku při sjednání hypotéky, kdy klient pojistí jen výši úvěru. Ta už v době vzniku pojištění neodpovídá hodnotě nemovitosti, která navíc v čase roste. I proto postupně přecházíme na model, kdy všechny naše nové produkty zahrnují automatickou indexaci kvůli inflaci.

Účet za výpadek elektřiny: Za přerušený provoz firmy od pojišťoven nedostanou nic, kompenzace nehodlá vyplácet ani stát

10. 7. 2025 ▪ 4 min. čtení

Letos nebyly povodně, ale byl tu „blackout“, přesněji řečeno masivní výpadek dodávek elektřiny. Jednou z věcí, kterou tato událost obnažila, bylo, že na podobný velký výpadek elektřiny se podniky prakticky nemohou pojistit. Proč?

Obecně lze pojistit všechny nahodilé škody, ale v některých případech by cena pojištění byla příliš vysoká a neakceptovatelná, což je případ blackoutu. U běžného blackoutu můžeme pojistit následky, jako je podpětí, přepětí, zkrat, výpadek chlazení, nikoliv ovšem samotný blackout v neomezeném rozsahu.

Co by se muselo změnit, aby takové pojištění bylo dostupné?

Nemyslím si, že je v dohledné době možné přijít s komplexním pojištěním proti blackoutu. Důvod je jednoduchý. Riziko evropské elektrické přenosové soustavy je vysoké a pravděpodobnosti blackoutů rostou. U největších podniků znamená výpadek výroby – třeba právě z důvodu omezených nebo žádných dodávek elektrické energie – škody v řádech i desítek milionů korun během několika hodin. Takové riziko vám žádná pojišťovna nepojistí, leda za velice vysokou cenu, což ale pro firmu postrádá smysl.

Bude dál růst cena autopojistek? O kolik a proč?

Přesné procento nemohu uvést, ale je to dáno vstupy – zejména cenou práce a cenou náhradních dílů. Růst těchto vstupů servisy účtují pojišťovnám a my tyto náklady promítáme do ceny pojištění. Dokud porostou ceny práce a dílů, poroste i cena pojištění. Je potřeba si uvědomit, že celý trh motorových pojistek generuje de facto černou nulu. Na tomto produktu nikdo moc nevydělá.

O kolik rostou vstupy do oprav?

Podle posledních průzkumů cena práce v Česku roste zhruba o sedm procent ročně, podobně rostou i ceny dílů.

Z toho se tedy dá vyvodit, o kolik minimálně meziročně podraží pojištění. Nicméně proč tolik roste cena práce v autoservisech?

Zejména kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Servisy je musí platit dobře, protože lidí je málo, a navíc práce je čím dál odbornější – i běžné servisy dnes potřebují specialisty na elektroinstalace i silnoproud.

A servisy, se kterými spolupracujete, jsou to nějaké vybrané franšízy nebo to nelze takto plošně říct?

Spolupracujeme s většinou servisů v zemi, pomocí AI doporučujeme klientům ty s nejlepšími zkušenostmi. Klientům i nám záleží na rychlosti opravy, protože dlouhé opravy prodražují pojistné plnění.

Jak je na tom aktuálně segment pojištění elektromobilů. Roste tento produkt ve vašem portfoliu?

Segment elektromobilů neustále roste, portfolio se od roku 2022 zdvojnásobilo, aktuálně evidujeme asi 10 tisíc takových vozidel. Jde ale stále o nízké jednotky procent portfolia. Co je zajímavé, tak že cena pojištění dnes není výrazně odlišná od běžných vozů.

Čím je to dané, že je cena pojištění u elektroaut plus minus stejná jako u běžných. Ta auta jsou přece výrazně dražší a předpokládám, že i jejich opravy jsou mnohem nákladnější.

Je potřeba upřesnit, že se jedná o porovnání ceny pojištění u vozidel srovnatelných v příslušných cenových kategoriích. A souvisí to také s naším přístupem k segmentaci elektrovozidel, kdy rizikovost posuzujme mimo jiné i ve vztahu ke konkrétní značce.