Změny jsou velké a času na reakci ubývá. Potřebujeme spolupráci státu, byznysu i občanů

Naše doba se žene zrychleným tempem, které ještě umocňují prudké změny ve společnosti. Přímé dopady to má v několika zásadních oblastech i na pojišťovny, uvedu z nich hned tři klíčové. Jde o výzvy související s národní bezpečností, změnou klimatu a nepříznivým demografickým vývojem.

Změny nám přináší úkoly a urgentní výzvy. Všechny spojuje jedna zásadní věc: naléhavost. Krátí se nám čas pro reakce a pro zavedení systémových řešení. Času, především v oblasti budování obrany a odolnosti českého státu, je dnes méně, než se dříve zdálo. Pojišťovny jsou přitom instituce, které pod časovým tlakem pracují dlouhodobě a každý den. Jejich úkolem je rozumět rizikům a pomáhat klientům se s nimi vyrovnat, a proto dokážou sehrávat důležitou roli v pomoci státu.

Bezpečnost

Žijeme v době, se kterou je spojován nárůst kybernetických hrozeb či ruských útoků v Evropě, což zvyšuje riziko pro současné geopolitické uspořádání a v jistém smyslu zachování demokratických režimů ve střední a východní Evropě. Své znalosti z oblasti prevence rizika aktivně nabízejí firmy, včetně pojišťoven. Příprava na možné scénáře je u nich na programu dne, jedná se o důslednou znalost rizika, učení se od kolegů z Ukrajiny, prevenci a poctivou přípravu.

Je dobré o přípravě na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě hovořit na konferencích i v médiích a zvyšovat tak povědomí o možnostech, které si sice nepřejeme, ale jejich pravděpodobnost vzrostla. Samy diskuse neziskovek ale problém nevyřeší, je potřeba zapojení celých sektorů, jako jsou například pojišťovny, do zcela konkrétních kroků. Jak se například v ultimátním případě připravit na to, že část vašich zaměstnanců bude v emigraci, část na frontě, a přesto budete muset zajistit běžné fungování pojišťovny plnící roli vůči svým klientům.

Připravenost umožňuje fungování firem v krizích a současně posouvá nároky na ochranu dat. Zásadní se pro podporu státu v této oblasti stává mezisektorová spolupráce. Potřebujeme rozvíjet modely sdílení informací mezi pojišťovnami, klíčovými resorty a institucemi. Tím se zvyšuje schopnost rychlé reakce na hrozby.

Demografie

Česká populace stárne a všichni se shodneme, že tento trend nelze zastavit. Nejde jen o diskuse demografů a sociologů. Naši klienti velmi dobře rozumí, co je čeká, a není divu, že naše průzkumy ukazují, že se lidé stále častěji obávají nesoběstačnosti ve stáří. Každý z našich čtenářů ve středním věku totiž má v širší rodině alespoň jeden příklad někoho, kdo se o sebe již nedokáže postarat, a ví, jak je extrémně složité najít lůžko v domově, anebo zajistit péči v domácnosti.

Rozhovor

Jak povodně změnily pojistný trh. Podpojištění firem a domácností bylo velké a paměť lidí je krátká, říká šéf asociace pojišťoven

11. 6. 2025 ▪ 10 min. čtení

Demografické změny vyžadují nejen nové pojistné produkty, jako je právě dobrovolné připojištění ztráty soběstačnosti, ale i zmiňovanou spolupráci mezi státním a privátním sektorem. Vytváříme podmínky pro rozvoj dlouhodobého zajištění a péče. V této oblasti už pojišťovny nepůsobí jen jako finanční instituce. Staly se investory do infrastruktury pro seniory. Od roku 2025 směřují významné prostředky do výstavby domovů pro seniory. První z nich byl otevřen letos v létě v Chodové Plané a další budou následovat.

Nezbytně, nejen pojišťovny, ale celý stát, potřebujeme prediktabilní a trvalá pravidla pro financování péče, která investorům umožní dlouhodobé plánování. Stát musí stanovit závazné podmínky pro municipální projekty domovů, které dnes staví lůžka několikanásobně dráže než soukromí provozovatelé a spokojeni s vytvářením pomníků starostům a primátorům ignorují efektivitu vynaložených veřejných prostředků. Uvědomit si, že za vložené peníze mám být schopen postavit dva až tři domovy místo jednoho, přitom není tak složité.

Klimatické změny

Třetím otevřeným tématem jsou klimatické změny. Ty už zdaleka nejsou jen hypotetickou hrozbou, ale každodenní skutečností. Jejich přímé dopady se promítají do počtu i rozsahu pojistných událostí. Velkou zkušeností byly loňské zářijové povodně na Moravě a v dalších částech Česka, kdy pojišťovny dokázaly nabídnout data, analýzy a návrhy řešení, která dokážou pomoct státu i samosprávám lépe plánovat prevenci a adaptaci na změnu klimatu. To nejlepší, co mohou pojišťovny udělat pro pomoc klientům, je vyplácet škody doslova od druhého dne po události, což se nám podařilo.

Potřebujeme ale spolupráci se státem na konkrétních opatřeních posilujících odolnost krajiny. Začít u zemědělství a eroze půdy, pokračovat k výsadbě lesa na příštích sto let (ne na těch minulých), mít plán pro zadržování vody v krajině. Pojišťovny a jejich unikátní rizikové mapy už obsahují 100 vrstev, které poskytují detailní pohled na rizikovost dané lokality. Neměli by jich třeba využívat stavební úřady?

Krizové scénáře se naplňují podstatně dříve. Také z tohoto důvodu dnes pojišťovny zdůrazňují, že investice do prevence a krizové připravenosti nejsou nákladem, ale klíčovou podmínkou dlouhodobé stability.