Dříve si mnozí cenili aut víc než vlastního života. Covid a inflace to změnily, říká Lenka Kejíková z Generali České pojišťovny

Trh pojištění v posledních letech prochází výraznými změnami. Roste poptávka po komplexním krytí, lidé se více zajímají o investice a zároveň hledají způsoby, jak si udržet finanční stabilitu v dobách vysoké inflace a nejistoty. „Budují si robustnější krytí, přidávají pojištění invalidity, trvalých následků či výpadku příjmů. Díky růstu mezd navíc rostou i jejich pojistné částky, takže si více všímají reálné hodnoty svého krytí,“ říká Lenka Kejíková, členka představenstva se zodpovědností za životní pojištění v Generali České pojišťovně.

Finanční dům letos obhájil prvenství v soutěži Visa Nejlepší pojišťovna, konkrétně v kategorii životního pojištění. Kejíková v rozhovoru pro HN mimo jiné přiblížila, jak se firma vyrovnává s aktuálními potřebami klientů a také jakým způsobem se na trhu daří novým investičním produktům.

Jaký byl pro vás letošní rok z pohledu pojistného trhu? V jakých segmentech se vám dařilo nejvíce a kde naopak vidíte prostor pro zlepšení?

Letos máme za sebou zřejmě historicky nejlepší rok. Daří se nám v životním pojištění, ale také v pojištění motorových vozidel. Dlouhodobě máme silnou pozici v občanském neživotním pojištění, především v pojištění majetku. Naopak určité rezervy vidíme u podnikatelských pojištění, na to se chceme do budoucna více zaměřit.

V posledních letech pojišťovně dlouhodobě klesal počet klientů, jak je tomu v letošním roce?

Po dlouhé době se nám podařilo zvrátit pokles celkového počtu klientů a od druhého čtvrtletí letošního roku jejich počet opět roste, což považujeme za velmi pozitivní signál. Jako jedna z největších pojišťoven na trhu máme také velký počet klientů, kteří se dožívají vyššího věku nebo z jiných důvodů své pojistky ukončují. Proto musíme nejprve nahrazovat tyto odcházející smlouvy a teprve nad tím vytvářet skutečný růst. V minulosti se nám nedařilo kopírovat růst trhu, ale poslední roky tempo zrychlujeme a věříme, že letos trh dokonce překonáme.

Vidíte v současné ekonomické situaci změnu v chování klientů?

V životním pojištění nepozorujeme prudké výkyvy, spíše jde o dlouhodobé trendy. Ekonomické podmínky ale ovlivňují, jak lidé přemýšlejí o své zranitelnosti. V minulosti si mnozí více cenili auta než vlastního života. Dnes, po období covidu a vysoké inflace, si lidé víc uvědomují, že nejdůležitější je chránit sebe a svou životní úroveň. Budují si robustnější krytí, přidávají pojištění invalidity, trvalých následků či výpadku příjmů. Díky růstu mezd navíc rostou i jejich pojistné částky, takže si více všímají reálné hodnoty svého krytí.

Poměrně novým produktem je pojištění dlouhodobé péče. Jaký o něj vidíte zájem?

Zájem zatím není velký. I když se 71 procent Čechů podle průzkumů bojí rizika nesoběstačnosti, sjednávají si toto pojištění jen stovky až malé tisíce klientů. Slova se tak často nepotkávají s činy. Ani daňová podpora (možnost odpočtu až 48 tisíc korun ročně – pozn. red.) zatím nepřinesla zásadní změnu.

A jak je to konkrétně u vás?

My máme pojištění soběstačnosti dlouhé roky v nabídce jako jedno z rizik v rámci komplexních životních pojištění, ale jen zhruba 15 procent našich smluv ho obsahuje. Zajímavé je, že nejvíce si ho sjednávají mladší klienti do 44 let, a především přes naše vlastní poradce, kde lze věnovat čas vysvětlení, proč je důležité myslet i na takové scénáře.

Rozhovor

Šéf Generali pro střední Evropu v prvním rozhovoru v Česku: Při loňských povodních nebyla polovina domů pojištěná. Klima výrazně mění celý byznys

16. 9. 2025 ▪ 11 min. čtení

Souvisí tento nezájem například s nízkou finanční gramotností?

Zčásti ano. Česko je v této problematice pod evropským průměrem, i když se situace zlepšuje. Mnoho lidí se prostě bojí přemýšlet o tom, že by se jim nebo jejich blízkým mohlo něco stát. Navíc jen asi třetina Čechů využívá finanční poradce. Přitom kvalitní pojištění je produktem, který se neobejde bez poradenství. Běžného klienta by často ani nenapadlo, že něco takového potřebuje.

Na trhu se stále více rozrůstá nabídka investičních produktů. Co se v této oblasti děje?

V investiční oblasti je patrný odklon od spořicích účtů. Jakmile začaly sazby klesat a úroky šly dolů, začali se klienti více zajímat o investování. Zde vidíme velmi pozitivní trend, kde naši klienti postupně ztrácejí obavy a nebojí se volit i dynamičtější produkty. Takže zájem o investování jako celek roste. Klienti i poradci už investice vnímají jako přirozenou součást finančního plánování. Především u mladých vidíme větší chuť riskovat.

Hlavně pro ně jste letos začali nabízet alternativní penzijní fond Future. Jaký je o něj zájem?

K 20. říjnu měl téměř osm tisíc klientů a aktiva pod správou téměř 400 milionů korun. Čtyřicet procent účastníků je mladších 25 let, což přesně odpovídá cílové skupině. Fond má zhruba 45 procent akcií, 30 procent private equity, 10 procent nemovitostí, osm procent kryptoaktiv, pět procent komodit a tři procenta hotovosti. Cílová dlouhodobá výnosnost je 7,5 procenta a více ročně. Od začátku roku sice fond kvůli jarní tržní volatilitě vykazuje -2,8 procenta, ale většina klientů dosahuje kladného zhodnocení. Investoři, kteří vstoupili ve správnou chvíli, mají dokonce zhodnocení kolem 20 procent. Do fondu navíc investují zákazníci s dynamičtějším rizikovým profilem, kteří rozumí tomu, že jde o dlouhodobý produkt. V kontextu krátkodobých výkyvů jsme proto žádnou paniku klientů nepozorovali.

Přemýšlíte o zavedení produktů, které by kombinovaly investici a pojištění?

V západní Evropě jsou populární, ale my v Česku a na Slovensku máme odlišný přístup. Věříme, že specializace má větší smysl a pojišťovna, penzijní a investiční společnost umí každá svůj produkt udělat nejlépe. Klienti také dávají přednost transparentnosti, nechtějí mít všechno v jednom balíčku. Kombinace by navíc zvyšovala náklady a tím i poplatky. Investiční životní pojištění má smysl hlavně tam, kde klient čerpá daňové výhody a příspěvky zaměstnavatele.

V západních zemích jsou běžné anuitní produkty, kdy klient zaplatí jednorázovou částku a dostává pravidelnou rentu. Mělo by to smysl i v Česku?

U nás tyto produkty prakticky neexistují. V zemích se silnějším penzijním systémem ano, jelikož lidé mají naspořené větší částky. V Česku je průměrné penzijní konto v 65 letech klientky či klienta kolem 300 tisíc korun, z čehož se žádná zajímavá renta udělat nedá. Navíc Češi mají obavu „dát pojišťovně svoje miliony“ a raději si peníze spravují sami. I když si zaměstnanci kvůli daňovým úlevám vybírají možnost vyplácení naspořených penzijních prostředků formou renty, nejpopulárnější volbou je ta nejkratší, tedy tříletá.

Investiční životní pojištění mělo v minulosti špatnou pověst. Změnilo se to?

Určitě ano. Transparentnost se dramaticky zvýšila, věnovali jsme tomu mimořádnou pozornost. V minulosti lidé přesně nevěděli, jak se počítají poplatky či rizikové pojistné. Již několik let ale mají všechny informace k dispozici. Navíc finanční poradci procházejí certifikacemi a povinným vzděláváním, takže i úroveň poradenství je výrazně vyšší.

Na co se lidé nejčastěji připojišťují?

Nejvíce sjednávané je pojištění trvalých následků úrazu a dávka při léčení, obě rizika najdeme asi u 90 procent smluv. Následují pojištění závažných onemocnění, invalidity a hospitalizace, tato rizika jsou sjednaná asi na polovině smluv.

Jaký je rozdíl mezi životním a neživotním pojištěním z pohledu byznysu?

Zásadní je časový horizont. Neživotní pojištění je krátkodobé, smlouvy se zpravidla obnovují ročně a klienti ho vnímají spíše jako komoditu. Životní pojištění je naopak dlouhodobý závazek, často na 20 až 30 let, a vyžaduje osobní přístup a poradenství. Klienti často považují za „svoji pojišťovnu“ právě tu, kde mají životní pojištění, a tam také cítí loajalitu.

Jak využíváte AI při práci poradců a zpracování dat?

Začali jsme tam, kde má největší a nejrychlejší přínos, tedy u rutinních úloh. AI třídí došlou korespondenci, odpovídá na jednoduché dotazy a složitější předává specialistům. Používáme chatboty, voiceboty i mailboty, aby klient dostal odpověď co možná nejrychleji. V životním pojištění pomáhá AI při posuzování zdravotního stavu klienta, v naší interní poradenské síti máme až 85procentní úspěšnost automatického zpracování. V neživotním pojištění využíváme AI například k oceňování nemovitostí a určení relevantní pojistné částky.

Dochází kvůli tomu k úbytku poradců?

Naopak. Naši distribuční síť rozšiřujeme. V minulosti mělo zprostředkování pojištění pověst horší, dnes se rozšířilo na komplexní finanční poradenství a je to respektovaná profese. Technologie mají poradcům pomáhat, ne je nahrazovat. Klíčový prvek naší strategie je „phygital“ přístup, tedy kombinace fyzického kontaktu s klienty a digitálních technologií. Poradce má být tím, kdo buduje vztah s klientem a umí mu ušít finanční řešení na míru. Podporu jeho práce a jednodušší úkony obstará technologie. Klienti si díky tomu mohou například kdykoli online zkontrolovat své smlouvy, platby nebo nahlásit pojistnou událost.

Mění AI i práci analytiků a pojistných matematiků?

Ano. Umělá inteligence přebírá rutinní práci, jako je sběr a validace dat. Lidé se mohou soustředit na interpretaci a rozhodování. Klíčová je ale kvalita dat. Máme téměř za 200 let rozsáhlou historii a složité datové prostředí, takže musíme neustále pracovat na jeho zjednodušování a rychlé dostupnosti dat.

A vy osobně? Jak AI změnila vaši práci?

Používám zejména Copilot a ChatGPT. Pomáhají mi například při rešerších, kdy místo dřívějšího pracného mapování trendů a čtení stovek stránek odborných zpráv si mohu rychle zjistit klíčové informace a vytáhnout podstatné body. Je to pro mě výrazné zjednodušení práce a přístupu k informacím. Zároveň si ale uvědomuji, že je potřeba zachovat kritické myšlení a odlišit kvalitní výstupy od nepřesností. U mě jde tedy hlavně o osobní digitální produktivitu, u kolegů v týmech se dopad liší podle typu práce.

Jaké největší výzvy čekají pojišťovny v příštích letech?

Jednoznačně digitální a datová transformace. Chceme, aby naši zaměstnanci, poradci i klienti měli moderní nástroje a přístup k personalizovaným informacím. To ale vyžaduje velké investice do dat, technologií a interních systémů. Výzvou je vybalancovat rychlost inovací s udržením komerční stability.

Budoucnost pojišťoven je podle mě kombinací dvou aspektů. Aby zůstaly relevantní, musí být technologicky vyspělé, ale zároveň si zachovat lidský rozměr. Klienti jsou různých generací, někteří chtějí osobní kontakt, jiní vyřídí vše online. Úkolem pojišťovny je být dostupná všemi těmito cestami. Hodnoty jako důvěra a jistota zůstanou spojené s lidským přístupem, ostatní může dělat technologie.