Počinem roku v bankovnictví je „kill button“ od Monety, z pojišťoven bodovala ČSOB s produktem chránícím před podpojištěním

Kromě hlavních cen HN v rámci soutěže Visa Nejlepší banka a Visa Nejlepší pojišťovna vyhlašují vítěze také ve speciální kategorii Počin roku. O prvenství již tradičně rozhodlo hlasování čtenářů v anketě, které proběhlo od 18. srpna do 30. září 2025 na webu nejbanka.hn.cz. Cílem je určit nejzajímavější či nejzáslužnější počin roku v bankovní a pojišťovací sféře, který představuje posun finančních domů na poli inovací, ESG anebo technologií.

Hlasování se zúčastnily instituce, které redakci odeslaly své nominace a současně splňovaly podmínky soutěže – primárně šlo o nutnost spuštění či výrazného vylepšení produktu, služby anebo projektu v letošním roce. V anketě se tak rozhodovalo mezi pěti bankami a devíti pojišťovnami.

Z bank získala největší počet hlasů Moneta Money Bank se svým „kill button“ –  novinkou v podobě takzvaného záchranného tlačítka. To umožňuje klientům jediným stisknutím v mobilní aplikaci okamžitě zablokovat všechny své účty a platební karty v případě podezření, že jsou v ohrožení. Po jeho aktivaci banka klienta obratem kontaktuje, ověří situaci a společně s ním podnikne kroky vedoucí k ochraně jeho peněz. 

„Záchranným tlačítkem se snažíme vypálit rybník všem podvodníkům, kteří našim klientům tvrdí, že jejich peníze jsou v ohrožení. Díky němu nemusí nikam telefonovat ani hledat kontakty. Od června, kdy jsme tlačítko implementovali, jsme zaznamenali zhruba tři tisíce použití tlačítka, kdy okolo 150 případů se týkalo skutečně relevantní rizikové situace,“ říká Jiří Poláček, expert na kybernetickou kriminalitu v Monetě Money Bank.

Funkce reaguje na rostoucí počet kyberpodvodů, které v posledních letech zaplavily Česko. Poslední čísla České bankovní asociace uvádějí, že během letošních devíti měsíců čelili klienti bank více než 68 tisícům kyberútoků. Celkový objem odcizených peněz podvodníky dosáhl bezmála 1,5 miliardy korun, což je meziročně o třetinu více. Průměrná škoda na jednoho podvedeného činí takřka 22 tisíc korun, meziročně se zvýšila bezmála o 38 procent.

Kromě toho, že se banky přirozeně snaží ochraňovat svoje klienty a jejich finanční prostředky (i kvůli reputačním rizikům), nutí je k tomu také připravovaná evropská legislativa: směrnice PSD3 a přidružené nařízení PSR. Součástí navrhovaných změn je mimo jiné i vyšší odpovědnost finančních domů za podvodné platby. Pokud by se například prokázalo, že se někdo vydával za pracovníka dané banky a následně „vysál“ podvodnými technikami peníze z účtů jejích klientů, musela by banka tyto peníze zákazníkům vracet. Takovou povinnost nyní nemají. O definitivní podobě nových pravidel však EU teprve rozhodne.

Mezi pojišťovnami se na prvním místě v hlasování čtenářů umístila ČSOB Pojišťovna s pojištěním Náš domov. Finanční dům představil výrazné vylepšení tohoto produktu, které nově přináší vyšší limity krytí, nové asistenční služby a prvky reflektující moderní potřeby domácností. Inovací je především připojištění právní ochrany, které může pomoci třeba při řešení sousedských sporů, ale také pojištění kola i v zahraničí, IT asistence, desetiletá záruka na spotřebiče či servis fotovoltaiky a klimatizací. Produkt tím podporuje udržitelnost, snižování energetické náročnosti budov a lepší ochranu před škodami způsobenými klimatickými změnami.

„Abychom ochránili klienty před podpojištěním, získáváme nově z externích zdrojů informace nutné pro stanovení pojistných částek rodinných domů a bytů. To jsou zároveň atributy, které klienti nejvíce oceňují při sjednávání pojištění. Produkt prodáváme od června tohoto roku a už si jej uzavřely desítky tisíc klientů,“ říká Jiří Střelický, generální ředitel ČSOB Pojišťovny.

Rozhovor

Jak povodně změnily pojistný trh. Podpojištění firem a domácností bylo velké a paměť lidí je krátká, říká šéf asociace pojišťoven

11. 6. 2025 ▪ 10 min. čtení

Právě podpojištění domů je velkým tématem pojistného trhu v posledních letech. Aktuální data České asociace pojišťoven ukazují, že podpojištěných je v Česku až sedm z deseti rodinných domů. To znamená, že nemovitost je pojištěná na nižší částku, než jakou má hodnotu, a pojistka by tak nestačila pokrýt náklady na její opravu nebo novou výstavbu – například po ničivých povodních.

Při pojistné události pak lidé s podpojištěným domem dostanou průměrně pouze zhruba 60 procent prostředků, které by skutečně potřebovali. Vzhledem k tomu, že průměrná hodnota rodinného domu v Česku činí podle ČAP 6,6 milionu korun, mohou lidé kvůli podpojištění v případě totální škody přijít i o 2,6 milionu korun.

I proto řada pojišťoven pravidelně na tuto problematiku upozorňuje své klienty a nabízí jim možnost pravidelné úpravy pojistných podmínek. Některé finanční domy, například Allianz, pak u nových pojistek mají tuto indexaci povinně.