Nové pojištění na stáří s podporou státu zatím netáhne. Pojišťovny napřed musejí přesvědčit své poradce

Stát začal lidem dávat najevo, že v příštích letech a desetiletích by mohl být problém zaplatit nákladnou péči o ně ve stáří. Loni proto podpořil takzvané pojištění dlouhodobé péče tím, že si náklady na pojistné mohou klienti odepisovat z daňového základu. Stejně jako je tomu například u penzijního spoření.

Rok od startu této podpory je ale propojištěnost mizivá – loni si daňově zvýhodněný produkt pořídilo méně než 20 tisíc lidí. Důvod? Prodávat nový druh finančního produktu se poradci teprve učí a klientům ho musejí vysvětlit. Pojišťovny ale věří, že se z něj postupem doby stane standardní pojistka.

Poradkyně NN Životní pojišťovny Iveta Doležalová kreslí na papír čtyři okénka – představují druhy životního rizika – smrt, invalidita, trvalé následky a závažná onemocnění. Na to vše umí klienta pojistit – když událost nastane, dostane pojištěný jednorázovou výplatu. Nově k nim kreslí ještě páté okno – pojištění dlouhodobé péče, to kdyby klient ztratil schopnost se o sebe sám starat. „K tomu může dojít úrazem či nemocí kdykoliv, ale nejčastěji v důsledku stárnutí. Z pojistky můžete dostávat měsíční rentu, která vám pomůže zaplatit například náklady na domácí péči nebo soukromý domov seniorů,“ říká.

Cena pojistky se odvíjí od výše požadované renty a od věku, ve kterém klient pojistku uzavírá. Například 44letý zdravý člověk, který cílí na rentu 20 tisíc korun, za pojistku zaplatí 640 korun měsíčně. Pojistné pak roste s věkem a také s výší požadované renty. Od určité výše pak může pojišťovna před uzavřením smlouvy vyžadovat ještě lékařskou prohlídku. 

Nemohoucích seniorů bude za dekádu dvojnásobek. Stát zvažuje povinné pojištění, jinak hrozí kolaps

19. 12. 2024 ▪ 8 min. čtení

Pojištění dlouhodobé péče s daňovým odpočtem aktuálně nabízí čtyři pojišťovny – vedle zmíněné NN také Simplea, Kooperativa a Uniqa. Pro úlevu na daních je potřeba, aby byla u produktu nastavena doživotní renta a pojišťovalo se jen riziko vážné nesoběstačnosti – tedy v nejvyšším čtvrtém a třetím stupni příspěvku na péči. 

Ze statistik vyplývá, že po 85. roce věku bere zmíněný příspěvek ve dvou nejvyšších stupních každý pátý až čtvrtý senior. Úřad práce, který má záležitost na starosti, této skupině příjemců loni vyplatil zhruba 10 miliard korun, tedy asi čtvrtinu celkových výdajů na dávku. Statistiky, jak dlouho klienti v průměru příspěvek berou, než z důvodu úmrtí zanikne, nejsou k dispozici. 

Klienti v řádu nízkých desítek tisíc

Zájem o nový, státem podporovaný produkt není po roce fungování nijak velký. NN loni prodala novinku deseti tisícům klientů. „V průměru nám lidé za toto připojištění platí asi 360 korun měsíčně a průměrná pojistná částka, tedy budoucí renta, je zhruba 15 000 korun,“ říká Martin Tesař, mluvčí NN Životní pojišťovny. Konkurenti se pohybují ve stovkách získaných klientů za uplynulý rok. V případě Generali České pojišťovny, která s pojištěním ztráty soběstačnosti začala už v roce 2017 a hlásí desítky tisíc klientů ročně, nastavení produktu nesplňuje podmínky daňové uznatelnosti. Firma to plánuje změnit v příštím roce.

Samotné pojištění dlouhodobé péče se u jednotlivých pojišťoven liší v důležitých detailech – například zda a kdy pojistka automaticky zanikne, tedy takzvaný výstupní věk. Výši renty některé pojišťovny valorizují, jiné ne. Jsou také rozdílné výluky z pojištění, zdravotní podmínky pro vstup a podobně.

Jiné jsou i doplňkové služby – Kooperativa poskytuje podporu průvodce péčí, který pomůže s žádostí o příspěvek na péči nebo doporučí dostupné sociální služby. Simplea zase uvádí možnost požádat si o místo v jí budované síti domovů pro seniory. NN i Kooperativa lákají na vstřícnost – pokud na vážnou ztrátu soběstačnosti dojde, klient nemusí čekat na schválení žádosti o příspěvek na péči, které obvykle trvá tři až šest měsíců. Rentu mu začnou vyplácet dřív, po vlastním posouzení jeho zdravotního stavu. 

Nejprve vyškolit poradce

Zájem lidí pojišťovny nepodpořily žádnou speciální reklamní kampaní. Jak ukazuje příklad z úvodu, vnímají ho jako jeden z řady produktů, které pokrývají životní rizika. Klíčové tak pro ně bude vyškolit poradce, kteří následně dokážou klienty přesvědčit. „Budeme v první řadě vzdělávat síť, aby přidanou hodnotu pochopili poradci. Souvisí to i s věkem poradce, když je starší a měl zkušenost se ztrátou soběstačnosti v rodině, lépe se mu to ukazuje,“ říká šéf Simplea pojišťovny Martin Švec.

„Klienti tento typ krytí neznají a i poradci se s ním sžívají,“ potvrzuje Petr Procházka, šéf úseku životního pojištění z Kooperativy. Distribuce nového pojištění podle něj nebude snadná – například proto, že pro člověka v ekonomicky aktivním věku je těžko představitelné si předplácet řešení na dlouhou dobu v okamžiku, kdy aktuálně řeší jiné problémy. „U klientů ve vysokém věku a horším zdravotním stavu se pak pojištění prodražuje, což může být také překážka,“ uvažuje.  

Podle Jana Marka, mluvčího Generali České pojišťovny, může být překážkou také dosavadní praxe Čechů spoléhat se ve stáří na stát. „Lidé v České republice se často zdráhají si přiznat, že by mohli v budoucnu potřebovat pomoc. A pokud si to uvědomují, spoléhají se na rodinu a stát. Obojí může vést k přehlížení pojištění,“ myslí si.

Pojišťovny se snaží zvýšit úspěšnost prodejů tím, že cílí na vybrané typy klientů. „Zajímavé to začíná být především u věkových kategorií nad 50 let, kteří se s problematikou nesoběstačnosti a dlouhodobé péče začínají osobně potkávat v rodině, u přátel, známých,“ říká Procházka. Zajištění si u Kooperativy podle něj sjednávají nejčastěji klienti mezi 55 a 60 lety věku. 

Simplea pojišťovna, patřící do skupiny Partners, se rovněž zaměřuje na klienty před důchodem, tedy od 55 let výš, v tomto věku stojí pojistné zpravidla 1500 až 1800 korun měsíčně. „Máme rostoucí rentu – indexujeme ji, protože 20 tisíc dnes je při tříprocentní inflaci osm až devět tisíc za třicet let,“ dodává Švec.  

Pojištění si podle něj nemusejí pořizovat přímo pojištění, ale například jim ho mohou platit jejich potomci a i v tom případě je možné si náklady daňově odečíst. Ale je to citlivé téma. „Rodič to může vnímat tak, že si ho děti pojistí, aby ho mohli dát do domova seniorů. Ale i naopak – aby děti měly prostředky, když se o rodiče budou chtít postarat samy a skončí s prací,“ uvažuje Švec. „Z našich dlouhodobých klientských průzkumů vyplývá, že by téměř 90 procent z nás chtělo zůstat v těchto případech v domácí péči,“ dodává k tématu Procházka z Kooperativy.

Stárnoucí Česko

Stáhněte si přílohu v PDF

Chybějící senior domovy

Švec věří, že v pětiletém horizontu bude pojištění dlouhodobé péče podobně populární jako pojištění invalidity, které v Česku začínalo před deseti patnácti lety. „Máme tu demografickou bombu, a pokud se na straně medicíny něco nestane nebo někdo nepřimigruje, postarat se o lidi nebude pro stát možné,“ domnívá se.

Státu budou mimo jiné chybět institucionální kapacity pro péči o seniory. Momentálně je v domovech seniorů a v domovech se zvláštním režimem (pro lidi nemocné Alzheimerovou chorobou nebo demencí) celkem 61 tisíc beznadějně obsazených lůžek. Odmítnutých žádostí o volné místo loni bylo rekordních 90 tisíc, byť některé byly duplicitní nebo teprve předběžné. 

Pojišťovny v tom vidí byznysovou příležitost. Simplea se například spojila s Ambeat Group a plánuje skrze nemovitostní fond ve skupině skupovat jednotlivé nezávislé domovy seniorů a propojovat je do jedné sítě. „Během pěti let chceme získat 2500 lůžek,“ plánuje Švec. Česká asociace pojišťoven pak na konci loňského roku podepsala memorandum o spolupráci s ministerstvy práce a financí. Podle něj budou pojišťovny ze svých technických rezerv investovat do rekonstrukce a výstavby domovů pro seniory. Počítá se s dvacítkou domovů rovněž s 2500 místy.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Stárnoucí Česko.