Na otázku, jak se jim daří, odpovídali v posledních týdnech farmáři většinou stejně. "Chtělo by to, aby zapršelo." Se suchem jim od roku 2015 pomáhá miliardovými kompenzacemi i ministerstvo zemědělství. Martin Pýcha ze Zemědělského svazu ČR, který zastupuje převážně velkozemědělce, upozorňuje, že pokud nastane delší období bez dešťů, mohli by o tyto kompenzace přijít. Podle dlouhodobých předpovědí klimatických změn je tato možnost dost pravděpodobná.
Evropská unie určuje, že nárok na náhrady za škody způsobené suchem se vypočítává podle poklesu výnosů v porovnání s uplynulými třemi až pěti lety. Pokud tedy byly minulé roky taktéž suché, nárok nevznikne. Evropská unie také z opatrnosti zpomaluje nástup kontroverzních metod úpravy genů při šlechtění rostlin. Kritici na jednu stranu varují před nepředvídatelnými riziky modifikovaných rostlin pro životní prostředí i člověka. Na druhou stranu se vyšlechtěné odrůdy mohou lépe přizpůsobit například vyprahlé zemi.
Kromě těchto dvou výtek se ale zemědělci zdráhají říct o Evropské unii, v níž Česko ve středu oslaví už patnácté výročí, zlé slovo. Moc jim nevadí ani zvýšená administrativa, která je zatěžuje při žádostech o dotace. Teprve vstupem do unie v roce 2004 se dokázali oklepat z náročné transformace, kterou podstoupili po roce 1989. V devadesátých letech a počátkem 21. století se zemědělské podniky a farmy dlouhodobě pohybovaly převážně v červených číslech.
Co se dočtete dál
- Kolik stovek miliard už čeští farmáři od EU dostali a proč jim hrozí, že do budoucna o tyto pravidelné příjmy přijdou?
- Proč se propadlo množství pěstovaných brambor, řepy a zeleniny a zlepšila se díky dotacím péče o přírodu?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
