Babišových sedm ministrů jako v Sarajevu

To nejlepší na konec, řekl si nejspíš ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD a oznámil rezignaci. Zaplať pánbůh. Jeho pozice poté, co si proti sobě sérií nekompetentních vyjádření, činů a rozhodnutí poštval českou kulturní frontu a vyvolal i protesty šéfů nejvýznamnějších světových galerií, byla neudržitelná. Sociální demokracii teď čeká ministerské přepřahání, snaha předsedy Jana Hamáčka o nedotknutelnost oranžových členů vlády vyšla naprázdno.

Jenže co je to proti faktu, že za pouhých jedenáct měsíců existence druhé vlády Andreje Babiše půjde už o sedmou personální a funkční změnu! Což se týká skoro poloviny jeho týmu. Připomíná to sedm kulí jako v Sarajevu a mělo by to mít i politicky podobný účinek na hlavního aktéra. Nejde totiž o nic jiného, než že Babiš vzal loni v létě s sebou do Strakovky evidentně nemehla, což původně vyčítal předešlým polistopadovým kabinetům a postavil na tom i svůj vzestup.

Zopakujme si. Ministryně spravedlnosti Táňa Malá (ANO) a ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál (ČSSD) odstoupili hned zkraje kvůli opisování. Pak Jan Hamáček (ČSSD) dodatečně přepustil své provizorní angažmá na ministerstvu zahraničí Tomáši Petříčkovi, když si Babiš nedokázal u prezidenta Miloše Zemana prosadit jmenování Miroslava Pocheho. Před měsícem po kritice řízení resortu dopravy odstoupil Dan Ťok (za ANO). Aféry "drahá mobilní data" a "Tchaj-wan" vedly k odvolání ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové (za ANO) a nečekaně odstoupil i šéf spravedlnosti Jan Kněžínek. Sedmou změnou bude právě Staněk.

Půjde-li to dál tímto tempem, bude mít Babišova druhá vláda koncem volebního období na podzim 2021 na kontě více než dvacet výměn. Rekord.

Jestli bobtnající seznam padlých ministrů neuzavře co nejdřív jméno samotného premiéra, mělo by to voliče konečně varovat.