Když jsou miliardy více než fotbal. A než bezpečí

Cílem evropské fotbalové asociace UEFA nejspíš je, aby na fotbal chodilo co nejméně lidí nebo se co nejméně fandilo. Jinak by asi nerozhodla o tom, že se finále Evropské ligy bude hrát v ázerbájdžánském Baku, kam je zhruba tak dobré spojení jako z Aše do Jeseníku. Pro řadového fanouška je to extrémně drahé a kluby finalistů, shodou okolností obou z Londýna, získaly oficiální cestou extrémně málo vstupenek. Tak to dopadne, když se finále Evropské ligy hraje v Asii.

To vše by se ještě dalo z jistého úhlu pohledu pochopit. Jako každá organizace i UEFA prostě hledá nové trhy. A jde tam, kde jsou peníze. Byť jde o peníze velmi pochybného charakteru.

Co se ale pochopit nedá, je fakt, že si finále mezi Arsenalem a Chelsea z politických důvodů nezahraje arménský záložník prvního klubu Henrich Mchitarjan. Ázerbájdžán a Arménie kvůli územnímu sporu o Náhorní Karabach neudržují diplomatické styky. Pro Mchitarjana by prostě v Baku nemuselo být bezpečno, což významně naznačil i ázerbájdžánský velvyslanec v Londýně. Ten prohlásil, že se Mchitarjan nemá čeho bát. Tedy pokud se bude věnovat jen fotbalu. Fotbalista a jeho klub se tak raději domluvili, že zůstane doma. Jeden nikdy neví, co by se mohlo stát.

Když už chce UEFA šířit fotbal do zemí, jejichž oligarchové mají v kapsách miliardy, mohla zvolit alespoň takovou, u které nehrozí diplomatický incident. Ale to bychom po pánech a dámách ze švýcarského Nyonu asi chtěli moc.