Sucho na plodiny působí stejně, jako když sprintera při startu přidržíte za trenýrky. Ztrátu už nesmaže, říká farmář

Půda na poli poblíž Úhřetic na Pardubicku byla ještě před týdnem plná větvících se prasklin. Z tenkého škraloupu rozpukané svrchní vrstvy vyrůstaly nevysoké zelené rostlinky bobu obecného. "Je to hluboké, už se tam schovají prsty," říká farmář Jaroslav Kopista a asi v centimetr široké mezeře mizí první dva články jeho ukazováčku. Deště posledních dní praskliny sice částečně zacelily, ale suchem, které letos postihlo Česko o několik týdnů dříve než loni, jsou půda, voda i rostliny postižené dál.

"S vlhkostí do hloubky 40 cm to jde, mezi 40 a 100 je to ale podstatně horší. A hlavně, v celé oblasti jsou na tom bídně studny do 10 metrů. Předtím tam býval sloupec dva až čtyři metry vody, dnes často nic," říká zemědělec.

Menší, než by měly být, jsou i některé rostliny. "Na začátku dubna ještě vypadaly porosty dobře, leden a únor totiž byly lepší než loni. Jenže březen a duben tomu daly ránu. Květen je sice mnohem lepší, ale i tak se bojíme průšvihu. Jak přijde suchý, teplý červen, tak to může udělat paseku," říká farmář, který v roce 1993 obnovil zpustlý, staletí existující rodinný statek.

Na bílé stěně jedné ze stodol je stále zřetelný černý nápis J & R Kopista 1885. "To jsou Jan a Rosálie Kopistovi, Jan byl můj prapraděda, farmu vlastní naše rodina od roku 1629."

Kolaps krajiny předchází kolapsu společnosti. Nad suchem zvítězíme jen změnou myšlení

25. 5. 2019 ▪ 7 min. čtení

Milionové ztráty kvůli suchu

Po stovkách let úspěšného hospodaření, přerušených jen zhruba 40 roky komunistického družstevnictví, které farmu zdevastovaly, teď čelí Kopista mnohem těžšímu soupeři. Jeho podnik, který hospodaří na 415 hektarech a pěstuje zejména pšenici a další obilniny, cukrovku, luštěniny a řepku, se stejně jako další zemědělci potýká s prohlubujícími se následky suchých let. Zatímco v roce 2017 jeho tržby činily bezmála 13 milionů korun, v loňském roce kvůli suchu klesly na 9,4 milionu korun − o tři a půl milionu: "Oproti průměrným hektarovým výnosům za posledních pět let jsme měli propad. Nejvíce v cukrovce, kde to dělalo milion."

Například pšenice v krmné kvalitě vloni vypěstoval farmář 68 metráků na hektar. "V letech 2014 až 2016 jsme normálně měli kolem devadesáti. Bylo přitom taky sucho, jenže ten vliv se přelévá a násobí, v roce 2017 už to bylo jen 70, u cukrovky jsou čísla podobná."