Kolaps krajiny předchází kolapsu společnosti. Nad suchem zvítězíme jen změnou myšlení

Nedostatek vody je nejčastější příčinou lokálních i mezinárodních konfliktů. Nejstarší spory o vodu byly popsány už v Mezopotámii před 4500 lety. Extrémně dlouhé a suché období stálo za společenským kolapsem mayské civilizace. V průběhu výskytu klimatického jevu El Niño se ve druhé polovině minulého století zdvojnásobil počet válečných konfliktů ve světě. Ale i současná vlna mezikontinentální migrace je z velké části vyvolána a urychlována stále větším suchem v zemích tropického a subtropického pásu. Například zásoby obnovitelné sladké vody na jednoho obyvatele Sýrie se za půl století snížily zhruba desetkrát.

Česko vysychá

Pokud nejsme stále dost vyděšeni nebo pokud se domníváme, že se nás to netýká, přejděme na domácí dvorek. Za posledních pět let chybí na území Česka asi 400 mm, tedy dvě třetiny ročních srážek. Rychlým tempem roste počet tropických dní a nocí. Průměrná teplota měřená v Klementinu se při setrvalém nárůstu od roku 1850 zvýšila z 8,8 stupně Celsia na 12,2 a tento trend stále zrychluje. Jen za posledních pět let bylo u nás v průměru o 1,3 stupně tepleji než v předchozích třiceti letech.

Velké čtení

Sucho na plodiny působí stejně, jako když sprintera při startu přidržíte za trenýrky. Ztrátu už nesmaže, říká farmář

24. 5. 2019 ▪ 8 min. čtení

Začínáme si zvykat, že v létě vysychají nejen malé potoky, ale i větší řeky. Že na podzim vypuštěné rybníky se za celý rok nenaplní. Usychají lesy, zemědělci pravidelně hlásí velké ztráty.

Vysychají jednotlivé studny i zdroje pitné vody pro celé obce a voda se do nich mnohdy nevrací ani během stále vzácnějších, teplotně a srážkově normálních let. Cisterny na pitnou vodu jdou na dračku. Dnešní česká krajina v konfrontaci s klimatickou změnou vykazuje známky začínajícího kolapsu. A kolaps krajiny s přírodními zdroji vede nezadržitelně ke kolapsu celé společnosti.