Velké, širé, rodné lány, / jak jste krásny na vše strany, / od souvratě ku souvrati / jak vás dnes to slunko zlatí! Tahle báseň známého českého poety Josefa Václava Sládka poněkud irituje zemědělce Jiřího Michaliska z Jakartovic na Opavsku. "Je to krásná báseň, ale vrací nás ke způsobu zemědělského využívaní krajiny, který měl skončit zároveň se socialismem. A neskončil," zmiňuje farmář.
Jiří Michalisko začal hospodařit před deseti lety. Roli sehrály geny, úřady i osud. Jeho praděda, dosídlenec Sudet, byl v padesátých letech zavřený v Jáchymově, protože byl kulakem. Děda dělal agronoma u státního statku. Osmnáctiletý Jirka dostal v roce 1996 k narozeninám mladého daňka, kterého nejprve choval na zahradě. Později mu na pozemku babičky postavil malou oboru na kraji vesnice a přidal pár dalších daňků, aby jeho kamarádovi nebylo smutno. Pak se změnil zákon o myslivosti a Jirka Michalisko musel udělat ze svého koníčka práci. Založil farmový chov, načež ho úřady upozornily, že na to musí mít živnostenské oprávnění. A tak se z Jiřího Michaliska v roce 2009 stal soukromě hospodařící zemědělec.
V tomtéž roce na podzim ho na dálnici skoro zabilo kolo utržené z kamionu jedoucího v protisměru. Šest týdnů byl v kómatu, tři měsíce zůstal slepý, bezmála půl roku byl ochromený. Těžký úraz změnil jeho pohled na život a vedle podivných zásahů úřadů to podle něho byl poslední impulz, proč se vrátil ke kořenům svého rodu a stal se farmářem.
Co se dočtete dál
- V placené části se dozvíte, jaká opatření proti suchu zavádí na své farmě Jiří Michalisko či jaký je jeho recept na udržitelné hospodaření.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
