Na jedné z náhorních plošin hřebene Krušných hor působí ta stavba až nepatřičně. Výhled na ni se odkryje po výjezdu z lesa, z levotočivé zatáčky železniční trati v nadmořské výšce přes sedm set metrů. Nečekaně rozlehlá, důstojná jednopatrová budova nádraží v Moldavě. Stavba z roku 1885, ve které před válkou byla i pošta či celní úřad a ještě před pár lety tu běžkařům a cyklistům sloužila restaurace. Teď je zchátralá a opuštěná. Rozpadající se peron s pamětní deskou spisovatele Adolfa Branalda, který tady v roce 1938 nosil červenou čepici výpravčího, věrně zobrazuje úpadek, jenž jednu z nejmalebnějších oblastí Čech po válce postihl.
Zbývá vám ještě 95 % článku
Nebo zkuste
předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné?
Přihlaste se
