Palestinské vedení se neobává, že by Česko uznalo Jeruzalém za hlavní město Iz­raele, jak chce prezident Miloš Zeman. Uvedl to palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí po včerejším setkání se svým českým protějškem Tomášem Petříčkem (ČSSD). Jednali spolu o prohloubení obchodní spolupráce i restartování pravidelných schůzek ministrů, další by se měla uskutečnit na Západním břehu Jordánu začátkem příštího roku.

"Jsme spokojeni s tím, jak se vyvíjely naše vztahy a ohledně budoucnosti jsme optimističtí," uvedl Málikí. Doplnil, že s Petříčkem hovořil o tom, že česká škodovka je nejpoužívanější auto na palestinských územích a bylo by dobré ve spolupráci pokračovat. Ministři rovněž jednali o spolupráci v oblasti IT, potravinářském průmyslu či o českých projektech týkajících se solární energie.

Šéf palestinské diplomacie navštívil Prahu v reakci na Petříčkovu cestu do Ramalláhu loni na podzim. "Naposledy jsme se v Praze setkali v roce 2015, tak jsme se rozhodli, že se další takové jednání uskuteční začátkem roku 2020 v Palestině," řekl Málikí.

"Také jsme se shodli, že je načase přezkoumat naše bilaterální vztahy − probádat oblasti pro spolupráci a pozvat k paralelním jednáním podnikatele," uvedl. Setkání českých a palestinských podnikatelů by se podle něho mohlo rovněž uskutečnit příští rok.

Na dotaz, zda palestinské vedení nemá obavy ze záměru prezidenta Zemana přesunout českou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma, jak to udělaly loni Spojené státy, Málikí odpověděl, že nikoliv. Zemanův názor podle něj palestinské vedení zná, loňské otevření Českého domu v Jeruzalémě ale považuje za zvolení "střední cesty".

Při jeho listopadovém otevření Zeman prohlásil, že příští návštěvu Izraele spojí s otevřením české ambasády v Jeruzalémě. Izraelský premiér Bejnamin Netanjahu následně poznamenal, že jeho země nemá na východní polokouli většího přítele než Česko.

Málikí to nepovažuje za hrozbu. "Byli jsme ujištěni, že Česko svůj postoj nezmění a že se bude držet stanoviska Evropské unie, mezinárodního společenství a také mezinárodního práva. Nemáme žádný důvod zpochybňovat tyto závazky, a proto chceme naše budoucí bilaterální vztahy budovat na základě vzájemné důvěry," řekl.

Otázka Jeruzaléma je dlouhodobě jedním z nejožehavějších bodů palestinsko-izraelského konfliktu. Zatímco Izrael považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavní město, Palestinci chtějí, aby se jeho převážně arabsky mluvící východní část stala hlavním městem budoucího palestinského státu. Izrael ji obsadil během šestidenní války v roce 1967 a v červenci 1980 prohlásil Jeruzalém v rozporu s rezolucemi OSN za své "věčné a nedělitelné hlavní město". Nárok zdůvodňuje historicky, podle biblických zpráv přišli Židé do města za krále Davida před dvěma tisíci lety. Jeruzalém je nejsvětějším místem židovského náboženství a duchovním centrem národa.

Anexi východní části ale mezinárodní společenství neuznává s tím, že konečný status města by se měl vyřešit jednáním.

Naprostá většina států má svá velvyslanectví v Tel Avivu. Před založením Izraele v roce 1947 se počítalo s tím, že Jeruzalém bude samostatnou správní jednotkou pod mezinárodní jurisdikcí.