Jsme zvyklí, že se o nás systém postará. Své zdraví tak většinou zanedbáváme

V blízké budoucnosti bude Česko čelit významným změnám ve věkové struktuře obyvatelstva. Stárnutí populace zrychluje − projekce Českého statistického úřadu ve střední variantě předpokládá, že se do roku 2100 zvýší podíl osob nad 65 let ze současných 16,2 na 32,2 procenta. Senioři budou již v roce 2050 tvořit třetinu tuzemské populace. Budou nejen výraznou skupinou, která bude čerpat zdravotní a sociální služby, ale také velmi silnou voličskou základnou.

Do roku 2030 bude počet osob ve věku 75 až 84 let vyšší o 58 procent oproti současnosti, počet osob nad 85 let vzroste o 51 procent. Významně poroste potřeba zdravotních a sociálních služeb a vzniká otázka, kdo se o seniory postará.

Dnešní česká žena se dožije v průměru 82 let, z toho ve zdraví přibližně 64 let. Český muž se dožije v průměru 76 let a ve zdraví je to okolo 63 let. Muž tedy prožije kratší život, ale větší část ve zdraví. Hodnoty zdravé délky života v Česku odpovídají průměrným hodnotám EU.

My Češi jsme zvyklí na to, že se o nás systém zdravotnictví postará, své zdraví většinou zanedbáváme. Zdravotní gramotnost je spíše nízká. Málo se hýbeme, více kouříme, pijeme alkohol, solíme a nechodíme na preventivní prohlídky, kde zkontrolují krevní tlak a hladinu cholesterolu v krvi. Častěji pak trpíme civilizačními chorobami než například v severských zemích.

Cestou k prodloužení délky života ve zdraví je primární prevence, ochrana a podpora zdraví, dobré životní prostředí. Ovšem to samotné nestačí, lidé se musí o své zdraví starat a zajímat již od mládí. Šetření o zdraví dětí poukazují na jejich obezitu, velmi malou pohybovou aktivitu. Pokud se mladá generace bude chovat nezodpovědně, důsledky budou jasně viditelné ve stáří.

Podle dokumentu Zdraví 21 by jedním z cílů pro osoby nad 65 let do roku 2020 měla být možnost plně využít svůj zdravotní potenciál a aktivně se podílet na životě společnosti. Značná část seniorů je již dnes schopna se sama o sebe postarat. S rostoucím věkem však přibývá fyzických a duševních omezení, která jsou spojena s fyziologickým procesem stárnutí. Senioři často jen pasivně konzumují předepsané léky a bojí se nových aktivit a dovedností.

Je toho hodně, co má pozitivní vliv na člověka i ve vysokém věku. Třeba pravidelný trénink paměti brání demenci. Sociální kontakty, pocit samostatnosti a potřebnosti snižují výskyt deprese a psychických onemocnění.

Základem je pravidelný pohyb, zdravá strava, prevence, pozitivní přístup k životu. Pokud bychom docílili efektivní prevence, bylo by podle odborníků možné rychle dosáhnout snížení výskytu závažných neinfekčních onemocnění a bezpochyby by došlo nejenom ke zlepšení zdraví populace, ale také ke snížení výdajů na zdraví. Ne nadarmo se tedy říká, ve zdravém těle zdravý duch. Žijme tedy tak, abychom se snažili svým chováním o udržení zdraví a soběstačnosti do co nejvyššího věku.