Více než 50 let žili Britové v přesvědčení, že jejich král Jiří V. zemřel naprosto přirozeným způsobem. Mnohé proto na podzim 1986 překvapila zpráva, že se dědeček současné královny Alžběty II. odebral na věčný odpočinek s cizí pomocí.

Smrt panovníka, který stál v čele britského impéria už během první světové války, urychlil 20. ledna 1936 dvorní lékař Bertrand Dawson. Kolem jedenácté večer vpíchl pacientovi dvě injekce, jednu s morfiem a druhou s kokainem. Jiří během necelé hodiny zemřel.

Skutečnost, že králův lékař provedl na svém pacientovi eutanazii, vyšla najevo až s odstupem půl století, po zveřejnění Dawsonových deníků.

Zápisky také prozradily, co všechno lékaře s titulem lorda motivovalo − nešlo mu jen o zmírnění králova utrpení, ale také o to, kdy se informace o smrti monarchy objeví v novinách.

Dawson ještě před královou smrtí zavolal manželce, aby se v redakci Timesů zasadila o posunutí uzávěrky na následující den. Tím si zajistil, že zpráva o skonu panovníka vyjde ráno v uznávaném deníku namísto v bulvárněji zaměřených večernících, které se mu nezdály pro takovou příležitost vhodné.

Důležité pojmy

Hospic

Specializované zařízení pro umírající. Jejich rozmach nastal ve druhé polovině minulého století, v Česku po roce 1989. Hospicová péče může být poskytována v lůžkovém zařízení, ale i v domácím prostředí.

Paliativní léčba

Cílem je zabránění bolesti, strádání či nepohodlí nevyléčitelně nemocného nebo umírajícího pacienta. Paliativní péče neusiluje ani o urychlení, ani oddalování smrti. Zahrnuje i psychologickou, duchovní péči nebo úzkou spolupráci s rodinnými příslušníky.

Institut dříve vysloveného přání

Pokyn, zpravidla písemný, kterým se pacient vyslovuje dopředu ke svojí léčbě pro případ, že toho v budoucnu nebude schopný.

Typickým příkladem je požadavek, že v případě klinické smrti si již nepřeje být resuscitován (zkratka DNR podle anglického Do Not Resuscitate).

V Česku má občan právo sepsat, jakého postupu se mají lékaři držet v případě, kdy například nebude schopen komunikovat.

I když byly Dawsonovy zápisky zveřejněny až několik desetiletí po jeho smrti, kritiku jeho počínání to neobměkčilo. Nejen proto, že eutanazie tehdy byla (a stále je) v Británii nezákonná. Odborníci poukazovali hlavně na fakt, že lékař k jejímu provedení téměř jistě neměl předchozí žádost od pacienta. O okolnostech královy smrti navíc s největší pravděpodobností neměli tušení ani panovníkova manželka Marie či následník trůnu princ Eduard.

Na podzim ve sněmovně

Způsob, jakým lord Dawson urychlil královu smrt, by se nepochybně dočkal odsouzení i dnes.

Obecně je však eutanazie v západním světě v současnosti vnímána shovívavěji než ve 30. letech minulého století.

Několik států − v Evropě to jsou Nizozemsko, Belgie a Lucembursko − eutanazii zavedlo.

Ve Švýcarsku nebo některých státech USA je povolena asistovaná sebevražda, při níž si smrtící látku podává sám pacient, a nikoli lékař.

Takových zemí sice pozvolna, ale přesto přibývá, což povzbuzuje zastánce eutanazie v jiných státech.

To je i případ Česka, kde se z eutanazie letos znovu stalo diskutované téma. Zatím hlavně na odborné úrovni, ale během podzimu téměř jistě dojde i na politickou debatu. Poslankyně vládního hnutí ANO Věra Procházková chce do konce roku předložit ve sněmovně návrh zákona, který by umožnil eutanazii nebo asistovanou sebevraždu. Předloha má být připravena v průběhu tohoto měsíce, kdy se také v parlamentu uskuteční konference o eutanazii, na níž vystoupí její zastánci i odpůrci.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se