Česká cena za architekturu 2019

Česká komora architektů vyhlásila už čtvrtý ročník České ceny za architekturu. Soutěžní přehlídky se mohou zúčastnit jednotlivci nebo kanceláře s projekty realizovanými na území Česka v posledních pěti letech. Do letošního ročníku se přihlásilo 186 děl, ze kterých odborná porota nominovala 34 do užšího výběru. Z toho poté vybrala šest finalistů, z nichž vzešel držitel hlavní ceny.

Přihlášená díla nejsou posuzována v žádných soutěžních kategoriích. Finalisté a laureáti ocenění za výjimečný počin a Cen partnerů byli představeni na slavnostním galavečeru, který se uskutečnil 14. listopadu ve Foru Karlín v Praze.

Cíle

Důkladné zmapování architektury

Akademie České ceny za architekturu, více než 300 akademiků z řad architektů, publicistů a kritiků architektury, měla možnost aktivně vyhledávat zajímavé stavby a realizace a podnítit jejich přihlášení do soutěže.

Celoroční přísun architektury

Stěžejním motivem soutěžní přehlídky je prezentace architektury široké veřejnosti. Z tohoto důvodu ocenění během celého roku provázela řada doprovodných akcí ve všech regionech Česka.

Prostor pro nové tváře

Česká komora architektů si současně kladla za cíl z České ceny za architekturu vybudovat prestižní, nikoliv však elitní ocenění. Z tohoto důvodu cena zavedla nulový poplatek za registraci do soutěže. Vyhlašovatel soutěže si od tohoto kroku sliboval zejména přístup mladých architektů a začínajících ateliérů.

Nezávislá mezinárodní porota

Pro čtvrtý ročník ceny se opět podařilo získat sedm erudovaných zahraničních expertů, kteří hodnotili díla českých kolegů. Členem mezinárodní odborné poroty byl například profesor historie a teorie krajiny Michael Jakob ze Švýcarska, přední izraelský architekt Etan Kimmel nebo mladý francouzský architekt Julien Rousseau.

Infografika: Česká cena za architekturu

Vyhlašovatel

Česká komora architektů je samosprávným profesním sdružením s přeneseným výkonem státní správy. Nese odpovědnost za profesionální, odborný a etický výkon profese architektů v Česku. Od začátku roku 2015 je oficiálním připomínkovým místem pro zákony, právní úpravy a předpisy, které se týkají profese architekta. ČKA se podílí na propagaci české architektury, pořádá i řadu akcí či oborových ocenění zaměřených na veřejnost: Česká cena za architekturu, Pocta ČKA, Přehlídka diplomových prací, Architekti na jedné lodi aj.

Mezinárodní porota

Iván Nagy
*1963, Maďarsko

Építész Stúdío

Z realizací Ivána Nagye je třeba vyzdvihnout interaktivní vzdělávací centrum Mobilis v Győru (2011), administrativní budovu − sídlo banky − LC v Budapešti (2006), administrativní komplex VOC v Budapešti (2005) nebo kancelářský komplex vědeckého centra (Science Park) realizovaný rovněž v Budapešti (2003). V roce 2008 obdržel Nagy za přínos v oblasti architektury nejprestižnější maďarskou cenu Ybl Prize. O pět let dříve získal cenu Pro Architectura. V letech 2002 a 2012 byly jeho realizace mezi nominovanými na evropskou cenu Mies van der Rohe Award.

Etan Kimmel
*1960, Izrael

Kimmel Eshkolot Architects

Zakladatel přední izraelské kanceláře Kimmel Eshkolot Architects, jejímž mottem je environmentální odpovědnost a udržitelnost. Její záběr je široký, od urbanistických projektů přes veřejné budovy nejrůznějšího zaměření i privátní objekty až po práci s interiérem. Na svém kontě má úspěšnou účast v řadě architektonických soutěží. Mezi nejvýznamnější patří národní památník padlých na hoře Herzl v Jeruzalému (2017). Ten byl v roce 2017 vyhlášen stavbou roku podle AI Magazine a o rok později ho ocenil Royal Institute of British Architects. Z dalších realizovaných projektů je třeba jmenovat archeologické Davidson Museum v Jeruzalému (2001), rehabilitační centrum Beit Halochem v Beer Ševě (2010) nebo budovu Steinhardtova přírodovědného muzea v areálu Telavivské univerzity (2018).

Michael Jakob
*1959, Švýcarsko

Profesor historie a teorie krajiny na HEPIA v Ženevě (škola inženýrství, architektury a krajinné tvorby). Vystudoval právo, filozofii, německou a francouzskou literaturu a literární komparatistiku na univerzitách ve Stanfordu, Paříži a Ženevě. Ve své teoretické činnosti a výzkumu se zabývá krajinou, estetikou, designem a současnou teorií vnímání a poetiky architektury. Vyučuje rovněž estetiku a navrhování na ženevské univerzitě umění a designu HEAD a literární komparatistiku na univerzitě v Grenoblu. Působí také jako lektor na EPFL a je hostujícím profesorem na milánské polytechnice a akademii architektury ve švýcarském Mendrisiu. Hostoval rovněž na Graduate School of Design na Harvardově univerzitě, Princetonu a ETH v Curychu. Založil a vede časopis Compar(a)ison, mezinárodní žurnál literární komparatistiky. Je šéfredaktorem edice "di monte in monte" věnující se kultuře v horách. Je rovněž producentem dokumentárních filmů a působí i jako rozhlasový novinář.

Teresa Borsuk
*1956, Velká Británie

Pollard Thomas Edwards

V kanceláři Pollard Thomas Edwards pracuje především na projektech v oblasti bydlení, avšak v komplexním pojetí, včetně občanské vybavenosti. Kancelář klade důraz na profesionální a tvůrčí přístup v řešení celých lokalit, ať už nově budovaných nebo revitalizovaných. Z realizací Teresy Borsuk lze jmenovat Městské centrum Walthamstow v Londýně (2015), zahrnující multifunkční komplex se 121 apartmány a zázemím pro volnočasové aktivity, obnovu mlýna Royal Gunpowder Mill ve Waltham Abbey (2009) či rezidenční komplex 76 domů The Avenue v Saffron Walden (2014). V roce 2015 získala ocenění pro Ženskou architektku roku od britského Architects' Journal.

Julien Rousseau
*1976, Francie

Fresh Architectures

V architektonické kanceláři Foster + Partners pracoval například na Hearst Tower a Canary Wharf Station. Účastnil se také řady soutěží, s Bathilde Milletem vyhrál Europan 6 v Roubaix. Ve Francii se účastnil workshopu Renza Piana, kde pracoval na dvou významných projektech − Chicagském institutu umění a londýnské věži The Shard u Tower Bridge. V roce 2007 založil Rousseau v Paříži s partnery Lucou Battagliou a Ulissem Gnesdou kancelář Fresh Architectures. Věnují se komplexní činnosti, včetně územního plánování a řešení interiérů. Z realizovaných projektů lze jmenovat například tři pařížské rezidenční komplexy − Origami XXL (2018), přestavbu neoklasicistní budovy Avenue Montaigne (ve výstavbě) nebo bytový dům Stalingrad (2013). Ateliér se úspěšně účastnil řady mezinárodních soutěží, například projektové soutěže OMC na rozšíření centra Williama Rapparda v Ženevě.

Michal Sulo
*1972, Slovensko

SLLA Architects

S Miriam Liškovou založili v roce 2003 studio SLLA Architects, které působí v Bratislavě. Kancelář se neomezuje pouze na Slovensko, projekty realizuje také v Česku, Rakousku, Španělsku nebo Keni. Zaměřuje se na obnovu území hromadného bydlení a územní rozvoj. Kancelář SLLA Architects sbírá úspěchy v mnoha architektonických soutěžích i ocenění za své realizace. V českém prostředí je nejznámější Komunitní centrum Máj (2014) v Českých Budějovicích. Za zmínku stojí také projekt obytného komplexu Siemensäcker B3 ve Vídni (ve výstavbě), včetně územní studie této lokality, anebo první místo v soutěži na řešení 84ha plochy ve Vídni − Cluster/Streetscape.

Imke Woelk
*1966, Německo

IMKEWOELK + Partner

Po promoci pracovala čtyři roky v zahraničí, nejprve v ateliéru Massimiliana Fuksase v Římě a poté v Londýně v kanceláři Williama Alsopa. Po návratu do Berlína založila s Martinem Corsem ateliér IMKEWOELK + Partner. Významnou měrou se realizuje také v akademické sféře jako teoretička architektury. V oblasti výzkumu pracuje Imke Woelk na racionálních a intuitivních vzorcích v rámci komunikačních procesů. Od roku 2001 se její výzkum zaměřuje na konkrétní prostor a jeho formování a interpretaci. V roce 2016 se stala členkou poradního výboru pro oblast architektury a územního plánování kulturního oddělení berlínského senátu. Za svoji práci získala v roce 2003 ocenění Rom-Preis, nejvyšší možné ocenění pro umělce žijící v Německu.

Článek byl publikován ve speciální příloze Česká cena za architekturu.