Čeští dobrovolníci pomáhají albínům v Africe. Vyvinuli levný opalovací krém a v Ghaně založili firmu na jeho výrobu

Tisíce albínů v Africe zbytečně umírají na rakovinu kůže. Opalovací krémy jsou tam drahé, protože místní černošské obyvatelstvo je nepoužívá. A kvůli nedostatku informací často ani sami albíni nevědí, že by se měli před sluncem chránit. Skupina českých vědců a aktivistů proto vytvořila jednoduchou recepturu na levný opalovací krém a založila v Ghaně sociální podnik, kde si ho afričtí albíni budou sami vyrábět.

Na projekt se jim přes crowdfundingový portál Hithit podařilo vybrat přes 360 tisíc korun, a dosáhli tak téměř 300 procent původní cílové částky. Podle hlavního organizátora projektu Lukáše Houdka za úspěchem celé kampaně stojí její virální šíření přes sociální sítě a silný příběh.

Africké albíny sužuje od narození silná stigmatizace. "Lidé v afrických zemích věří v různé mýty, kterými si vysvětlují, jak je možné, že se takoví lidé rodí. Obecně se má za to, že albíni jsou duchové nebo boží bytosti. Místní věří, že neumírají, ale mizí. Stávají se oběťmi rituálních vražd, přičemž části jejich těl využité při obřadech mají přinést štěstí a bohatství. Někde se s nimi i obchoduje. Albínské děti jsou odmalička šikanovány a často nemají skoro žádné kamarády," popisuje Houdek.

Řada albínů navíc trpí zdravotními problémy. Kvůli nedostatku melaninu mívají problémy s očima a ve škole mnohdy nevidí na tabuli. Podle Houdka na to učitelé ne vždy berou ohledy, a v důsledku toho mívají tyto děti často špatné studijní výsledky. Řada z nich končí bez kvalifikace, možnosti uplatnění na trhu práce a následně v chudobě. Jejich světlá kůže je navíc náchylná ke spálení ostrým africkým sluncem. Velká část z nich proto umírá na rakovinu kůže.

"K problematice albínů jsem se dostal v rámci vládní kampaně HateFree Culture, kterou vedu. A když jsem se před časem chystal do Ghany na dovolenou, oslovil jsem jednu albínskou asociaci se žádostí o rozhovor. Tehdy mě albínský aktivista a sociální pracovník Kwame Andrews Daklo poprosil o pár krémů na opalování. Ty jsou totiž v Ghaně nesmírně drahé. Lahvička o objemu 200 mililitrů stojí kolem 30 dolarů, což si místní nemohou dovolit," vypráví Houdek.

Místo destilky jim prodali kyselinu

Na Facebooku proto požádal přátele, zda doma nemají nějaké přebytečné opalovací krémy. Výzva se rychle začala virálně šířit, a do Afriky tak nakonec vezl přes 70 kilogramů krémů. Jeho post na sociálních sítích ale vyvolal i jednu negativní reakci. "Ozval se mi mladý chemik z Vysokého učení technického v Brně Vojtěch Kundrát, kterého má sbírka popudila. Volal mi, že jde o jednorázovou pomoc, která nic neřeší. A navrhl mi, jestli nechci radši vymyslet, jak krémy dělat přímo tam," líčí Houdek.

Mladý chemik mu zároveň nabídl, že by se do podobného projektu rád zapojil i s kolegyní Andreou Němcovou, která se spe­cializuje na kosmetiku. Právě Němcová se nakonec stala klíčovou osobou, jež recept vyvinula. Houdek jí z Ghany přivezl různé druhy dostupných tuků od bambuckého másla přes včelí vosk až po kokosový olej. A Němcová se z těchto surovin pokusila vytvořit produkt, který by byl levný a snadno vyrobitelný. Po půl roce se jí podařilo vyvinout krém s faktorem 30 s výrobní cenou kolem jednoho dolaru a krém s faktorem 50, u něhož výrobní materiál stojí asi dva dolary.

Recept naučila Lukáše Houdka a ten know-how předal v Ghaně místnímu týmu, tvořenému z velké části albíny. Začátky ale nebyly jednoduché. Hlavní problém byl sehnat destilovanou vodu. A když se ji týmu konečně povedlo koupit, zjistili při vaření krému, že jim dodavatel prodal namísto destilky kyselinu do autobaterií. Vodu na první várku krémů nakonec sehnali v jedné z nemocnic. Kvůli této zkušenosti se ale zároveň rozhodli zřídit si její výrobu sami.

V současnosti manufaktura funguje pod neziskovou organizací Engage Now Africa, ve které pracuje již zmíněný Kwame Andrews Daklo, který stál na začátku celého příběhu. Laboratorní testy už potvrdily nezávadnost a stabilitu krému. Teď ještě musí projít testy trvanlivosti v Česku. Délka expirace je zásadní pro finalizaci registrace produktu, ke které by mělo dojít začátkem příštího roku. Následně by se mohl začít oficiálně prodávat.

Pomohly neziskovky i firmy

Na projekt přispělo v rámci crowdfundingové kampaně téměř 900 lidí částkou přes 360 tisíc korun. "O problémech albínů v Africe do té doby v takové míře v Česku nikdo nemluvil. A to téma veřejnost zaujalo. Současně jde o projekt, který ukazuje, jak pomocí jednoduchého nápadu nastartovat systémové řešení," říká Houdek.

Zásadní roli podle něj hrají i sociální sítě, díky nimž se nejen podařilo oslovit velké množství lidí, ale které slouží i jako platforma, kde mohou dárci sledovat, jak projekt postupuje a kam putují jejich peníze. "Pomohlo i to, že jsme jako odměny za dárcovské příspěvky vybrali produkty, které vyrobili přímo albíni a další lidé z Ghany: od medu přes klíčenky a náramky až po látkové tašky. Dárci tak viděli, komu konkrétně pomohou," popisuje Houdek.

V Česku projekt spadá pod neziskovou organizaci Ifakare, která působí v Africe. Podpořila ho i americká mecenáška ­Lynette Gay ze zmíněné organizace Engage Now Africa, která se rozhodla jeho rozjezd dál financovat. A pomáhají s ním i některé firmy. Letecká společnost KLM dobrovolníkům z projektu umožnila vozit až 100 kilogramů na osobu a přepravní společnost DHL jim zase bude po určitý čas vozit do Ghany materiál zdarma.

Lukáš Houdek, Andrea Němcová i Vojtěch Kundrát na projektu přitom celou dobu pracují ve volném čase a zadarmo. "Je to hodně časově i energeticky náročné a z čistého nadšení to člověk dlouhodobě dělat nedokáže. Proto se snažíme dovést projekt do zdárného konce, kdy ho kompletně převezmou místní albíni a my jim budeme jen pomáhat s vybavováním materiálu z Česka jednou až dvakrát do roka," říká Houdek.

Článek byl publikován ve speciální příloze Nejlepší nadace a fondy.