Odhalování nemocí a vývoj léků je mravenčí práce spousty lidí vedoucí velmi často k nejistým, či dokonce chybným výsledkům. Díky pokrokové biochemické metodě, kterou ve Vestci u Prahy rozvíjí a prosazuje společnost DIANA Biotechnologies, by se však vývoj léčby mohl v dohledné době posunout hodně kupředu.
O startupových firmách v posledních letech slýcháme prakticky neustále, vedle nich jsou spin‑off firmy tak trochu popelkou, u nás jich zatím vzniká celkem poskrovnu, přestože je v nich velký potenciál, který může pomáhat přetvářet výsledky práce vědeckých a výzkumných center v reálné produkty schopné uspět na trhu.
Právě firem schopných dotáhnout práci vědců do komerčně využitelné podoby v Česku mnoho není, a také proto se českým výzkumným ústavům často nedaří své objevy do praxe převádět, ani z nich získávat finanční užitek. Spin‑off firmy vznikají propojením duševního vlastnictví (výsledků výzkumu) univerzity či vědeckého pracoviště se soukromým kapitálem, přičemž z úspěchů pak mají prospěch obě zakládající strany. Takovým způsobem se zrodila i DIANA Biotechnologies.
Základem vzniku společnosti je DIANA (DNA – linked Inhibitor ANtibody Assay), biochemická metoda, kterou vyvinul Václav Navrátil z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd, který je v současnosti vědeckým ředitelem společnosti. Jde o nový ultracitlivý multijamkový destičkový test na detekci proteinů, který poskytuje jedinečné výhody ve dvou hlavních oblastech použití.
Klinická diagnostika
První z nich je, že se pomocí této technologie dají dělat detekční sady pro klinickou diagnostiku. „Pokud je potřeba kvantifikovat množství nějakého biomarkeru v krvi, jsme to schopni naší metodou udělat s větší citlivostí, než to umí současné metody. Ultimátní použití najde tedy třeba v klinických laboratořích nemocnic, kde budou pomocí naší metody měřit koncentrace různých enzymů, hormonů nebo malých molekul z krve a dalších vzorků,“ říká Martin Dienstbier, provozní a finanční ředitel společnosti.
Diagnostika s využitím testů DIANA je v tomto ohledu citlivější než běžné metody. Zdejší spin‑off navíc dovede vyvinout speciální testy zaměřené na molekuly, které jiné metodiky zatím detekovat neumí. „Naše klinická diagnostika se uplatní například u vyšetření nových nádorových markerů, kde je naše metoda desetitisíckrát citlivější než běžné metody,“ doplňuje Martin Dienstbier.
Objevy léků
Druhou aplikační částí technologie je vývoj léčiv. „Když farmaceutické firmy hledají nové léky, využívají k tomu mimo jiné „knihovnu“, obsahující statisíce různých chemických molekul připravovaných organickými chemiky. Na základě hypotéz nebo zjištění, že například vyřazení některého enzymu v těle by mělo pozitivní vliv na dané onemocnění, pak testují jednotlivé látky z knihovny, zda tento enzym vyřadí z činnosti. Naše metoda pak toto umožňuje dělat velmi efektivně a citlivě. Tím, že máme větší citlivost, jsme schopni najít i ty molekuly, které interagují velmi slabě, což v tomto případě vůbec nevadí, protože ta testovací molekula není nikdy finální lék. V této fázi procesu se pouze identifikuje, jak interaguje, a pak to chemici dotvoří a udělají z toho lék,“ poodhaluje složitý proces hledání vhodných léků ředitel DIANA Biotechnologies.
Díky tomu, že je zdejší metodika schopna identifikovat cílové molekuly s tak vysokou rozlišovací schopností, je zároveň úspěšná i v tom, že produkuje jen velice malé množství false positive, tedy chybných zjištění. Běžné metody mívají běžně false positive okolo jednoho procenta, což se může zdát jako přijatelné číslo, nicméně při screeningu milionu látek jde v podstatě o deset tisíc mylně vybraných látek, které je následně potřeba jednu po druhé otestovat, což často vede ke konci mnoha nadějných projektů. Minimalizace takových chybných látek tedy vede k podstatnému zlevnění vývoje léků a výrazně zvyšuje šanci na úspěch.
Cesta do Vestce
Jak už bylo uvedeno, mateřským institutem společnosti je Ústav organické chemie AV, od kterého získala na technologii DIANA exkluzivní licenci a úkol dále ji rozvíjet a prosazovat na trhu. Firma by se však neobešla bez soukromého financování, bez tří milionů eur, která jí na rozjetí nezávislého provozu poskytla skupina BTCZ Ventures. Díky nim vybavili laboratoře a stali se tak na ÚOCHB operačně nezávislými. A jelikož v ústavu nebylo dostatek místa, začali se poohlížet po jiných prostorech, ideálně ne příliš vzdálených od mateřské základny, kde si i nadále pronajímají některé laboratoře a kapacity přístrojů. Najít vhodný prosto pro takovou firmu však není snadné.
„Najít kanceláře pro IT start‑up je hrozně jednoduché, ale najít místo, kde se dá vybudovat laboratoř, jednoduché není vůbec. V podstatě jsme se byli podívat na čtyři prostory, většinou to byl nějaký bývalý vědecký ústav, kde se pronajímaly prostory. Vestec vyhrál, protože tyto prostory byly nejvíce připravené na to, co potřebujeme. Dalším důvodem, který souvisí s regionem STAR, je, že je nedaleko velký ústav Biocev. Ten patří AV a pracuje se zde na projektech, které jsou synergické s naším,“ zdůvodňuje výběr vhodné lokality pro činnost firmy ředitel Dienstbier.
Spolupráce s Biocevem sice v současnosti není velká, ale do budoucna by se mohla podstatně prohlubovat a části aplikovaného výzkumu by mohly probíhat právě v laboratořích Biocevu a naopak technologie DIANA Biotechnologies by mohla pomoci vědcům z Biocev při řešení jejich projektů základního výzkumu.
„Také chceme využívat kapacity některých jejich přístrojů. Toto je sice stále raná fáze a máme zatím formálně jenom jednu spolupráci. Výhledově bychom toho chtěli dělat společně mnohem více. Spoustu přístrojů můžeme samozřejmě využívat i v Dejvicích, ale tady je to pro nás mnohem blíž a je tady určitá vzájemná synergie,“ poodhaluje plány na rozšíření spolupráce Martin Dienstbier.
K výhodám pak přidává blízkost Prahy, a to nejenom z důvodu umístění mateřské instituce, ale také dostupnosti a atraktivity pro vědecké kapacity ze zahraničí. Malá firma se totiž pomalu rozrůstá, dnes už má 11 zaměstnanců a smělé plány ohledně dalšího růstu.
Plány do budoucna
Kromě zmíněných dvou základních segmentů působení přidává ještě třetí, zajímavý právě pro investory. Tento segment vychází ze služby, kterou zde poskytují farmaceutickým firmám při objevování léků. Díky kapacitě současné infrastruktury, kterou nabízejí jako službu, si s pomocí soukromých investorů mohou dovolit každoročně rozjetí jednoho až dvou programů vlastních, v jejichž rámci mohou zkoušet najít lék čistě vlastními silami.
„Identifikujeme tedy molekuly, testujeme je, jestli jsou u nich určité farmakologické vlastnosti, a dotáhneme výzkum do stavu, kterému se říká preklinická fáze. Určitě nebudeme schopni dělat testování na lidech, to je už opravdu nákladově i administrativně úplně někde jinde. Ale chtěli bychom zde vyvíjet kandidátní léčiva, které pak někdo další, komu prodáme licenci, klinicky otestuje a prosadí na trhu,“ doplňuje ke smělým plánům, které by měly vést k dalšímu rozšíření laboratoří a snad jednou k výstavbě vlastní budovy, Martin Dienstbier.
Článek byl publikován v magazínu Region STAR.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
