Památky stály biskupy 1,4 miliardy korun

Výdaje na opravy kostelů a dalších církevních objektů představují největší položku v rozpočtu všech osmi diecézí katolické církve v Česku. Na památky jde asi třetina výdajů, uvedli zástupci katolické církve. Loni na péči o kulturní dědictví vynaložily diecéze více než 1,4 miliardy korun. Je to přibližně stejná suma jako ta, kterou loni církev získala jako roční splátku finanční náhrady za znárodněný majetek. Ve výdajích nejsou započítány peníze, které do obnovy památek vkládají řády a kongregace.

Římskokatolická církev je druhým největším vlastníkem historického majetku a kulturních památek v zemi. Diecéze, tedy správní jednotky v čele s biskupem, se starají o více než 5300 kostelů a kaplí, vlastní téměř 1900 far a přes 2600 dalších objektů, mezi něž patří například hájenky či jiné lesní stavby. Loni se pracovalo na 1230 opravách památek.

"Jsou oblasti, kde na jednoho faráře připadá i 10 kostelů vyžadujících opravu," uvedl generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl. Podle projektu Zničené kostely je v Česku 380 polozbořených či poškozených kostelů a klášterů a stovky zničených kaplí.

K největším loňským investicím do památek patří obnova poutního areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi, kde vynaložilo Arcibiskupství pražské téměř 20 milionů korun. Stavba nových varhan na Svaté Hoře u Příbrami přišla spolu s dalšími pracemi také na 20 milionů.

Investují ale také řády a kongregace. Na první etapu opravy svého kláštera v Olomouci vynaložil řád menších bratří kapucínů přes 20 milionů korun, suverénní řád maltézských rytířů dal s přispěním grantu od Prahy 60 milionů na opravu Konventního paláce v Praze na Malé Straně.

Církev uvádí, že i kdyby všechny peníze ze splátky finanční náhrady rozpočetla jen na tyto opravy, bylo by to méně než milion korun na jeden kostel. To u památkově chráněných objektů nestačí často ani na záchranné práce. Finanční náhradu chce ale používat hlavně na investice do zajištění svého provozu v budoucnu. Na opravy se daří čerpat peníze z dotací z nejrůznějších zdrojů − stejně jako každý jiný vlastník může žádat třeba u ministerstva kultury.

Opravu často organizují samy farnosti a biskupství jen přispívá. Spoustu kaplí lidé obnovují svépomocí, na větší opravy se často pořádají sbírky. Ve sbírkách se loni vybralo 457 milionů korun, dary fyzických osob činily 366 milionů a dotace 657 milionů.

Církve dostávají od státu ročně příspěvek na platy duchovních a finanční náhradu za majetek, který se nevydává v restitucích. Loni pro všechny církevní společnosti, které se státem podepsaly dohodu, činila 2,08 miliardy, katolická církev z toho získala asi 1,3 miliardy. Příspěvek na činnost církve loni činil pro všechny příjemce dohromady 1,23 miliardy korun, pro katolickou církev 759 milionů. Ten se každý rok snižuje o pět procent a skončí v roce 2030.