Bude Google i po odchodu otců zakladatelů stále střílet na Měsíc?

Když v létě 2011 Steve Jobs rezignoval na pozici generálního ředitele Applu a z firmy, kterou spoluzakládal, definitivně odešel, byl to pro burzy šok. Akcie Applu tehdy okamžitě propadly o sedm procent. Důvěra investorů v rozjetou mašinu na peníze, která v té době jasně vládla chytrým mobilům a tabletům, se na okamžik otřásla, přestože už roky bylo známo, že Jobs bojuje s rakovinou slinivky a že před rezignací měl řadu měsíců zdravotní dovolenou, během níž do chodu společnosti příliš nezasahoval.

Odchod zakladatelů Googlu Larryho Page a Sergeye Brina takové drama nevyvolal, i když − na poměry velkého byznysu poměrně nezvykle − vstoupil v platnost okamžikem oznámení. Akcie mateřské společnosti Googlu včera po otevření americké burzy dokonce o víc než procento stouply, což však spíš než s odchodem otců zakladatelů internetové supervelmoci souvisí s běžnou manickou reakcí trhů na vývoj americko-čínských obchodních jednání, která jsou prý zas o něco blíž happy endu.

Akcionáři tedy věří, že Google je na novou éru připraven. Jeho byznys ostatně už čtyři roky řídí Sundar Pichai, který nově převezme i šéfovskou pozici v holdingu Alphabet, pod nějž Google spadá. Pichaiova éra je zatím úspěšná, Google drží dominantní pozice ve vyhledávání, sílí v mobilních telefonech a kvete i s tím související reklamní byznys. Sami zakladatelé svou firmu zrozenou v roce 1998, která z nich po vstupu na burzu udělala multimiliardáře, přirovnali k čerstvě plnoletému člověku a mluví o tom, že "je čas opustit hnízdo". Google si bez nich poradí.

Zakladatelé Googlu se stahují do pozadí, celý Alphabet povede Sundar Pichai bez Brina a Page

4. 12. 2019 ▪ 3 min. čtení

Ovšem svět technologických gigantů se vyvíjí závratnou rychlostí a dnešní dominance výdělečnou pozici nezaručuje navždy. Příklad Nokie, která se během několika let vyplněných krátkozrakými rozhodnutími propadla do bezvýznamnosti, varuje. Bill Gates, zakladatel Microsoftu a po dlouhé roky nejbohatší člověk světa, zase nedávno zalitoval, že jeho firma propásla šanci ovládnout i svět chytrých telefonů. Podle Gatesova podání se v kritické době, kdy Microsoft mohl využít svůj náskok, nechal rozhodit zdlouhavým antimonopolním řízením a souboj s iOS od Applu a (především) Androidem prohrál. Gates už tehdy Microsoft přímo neřídil, ale jako největší akcionář bere neúspěch na sebe.

Mohou Googlu podobně chybět jeho zakladatelé? Jednou ze změn, které jejich odchod z Alphabetu přinese, by mohla být redukce výdajů na futuristické projekty. Ty se financují z výnosů internetového byznysu, ale jejich přínos je ve hvězdách. Jde o širokou škálu aktivit od dnes již takřka konvenčních, jako je autonomní řízení aut, přes snahu pokrýt svět internetem z balonů ve stratosféře či dramaticky zlepšit možnosti úschovy elektřiny až po létající auta, umělou inteligenci a větrné elektrárny nesené draky. Na projektech, které "mají udělat ze světa dramaticky lepší místo", označovaných interně jako "střelba na Měsíc", se jistě dá vždy ušetřit. Ale o něco vyšší dnešní dividenda se může v delším horizontu vymstít.