Dotace z eurofondů čerpají firmy z holdingu Agrofert neoprávněně, oznámila Česku Evropská komise. Chce proto zpátky zatím 285 milionů korun. Finální audit, který mají HN k dispozici, potvrdil, že premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů. Převedl sice Agrofert do svěřenských fondů, dál si na něj ale udržuje vliv. Pro firmy, které do holdingu patří, to znamená problém.
Komise upozornila na dotace firmě Lovochemie ve výši 50 milionů, dále na 72 milionů pro Ethanol Energy nebo pět projektů obchodní společnosti Cerea s dotací přes 13 milionů. Žádá hloubkovou kontrolu dalších přidělených dotací. Tvrdí, že od února 2017, kdy začal platit zákon o střetu zájmů, byly Agrofertu vyplaceny neoprávněně. Česko tak možná bude muset vracet mnohem víc.
Oslovení odborníci upozorňují, že pokud má firma signály o hrozících problémech, musí je řešit. Každé představenstvo se musí chovat jako dobrý hospodář − hájit zájmy firmy bez ohledu na zájmy jednotlivců − například Andreje Babiše. "Musí vnímat riziko, a jestli nechce hrát hru na toho, kdo bude poslední a zhasne, musí konat. Nemůže se tvářit, že se nic neděje, to by bylo absurdní," říká děkan Fakulty financí a účetnictví VŠE Ladislav Mejzlík.
Podle advokáta Jana Lašmanského, experta na veřejné zakázky a korporátní právo, čeká na vedení Agrofertu řada úkolů. "Mělo by s péčí řádného hospodáře brát vážně všechna rizika a přehodnotit byznysplán, vytvořit rezervy, rozdělit rizika a celkově analyzovat, jak moc je situace vážná," popsal Lašmanský.
Česku hrozí ještě větší ztráta peněz, než kolik vyčíslil audit z Bruselu. Zkontrolovat se musí i další projekty Agrofertu
Vracení dotací by mělo zajímat i věřitele Agrofertu, kterými jsou zejména banky. "Hospodaření se podle obchodního rejstříku už několik let zhoršuje. To, že by teď najednou museli zaplatit nějakou sumu, neznamená, že zbankrotují. Ale obchodní partneři i banky zavětří problém a v praxi to může znamenat třeba vyšší úrokovou sazbu nebo požadavek za větší zajištění," popisuje děkan Mejzlík.
Marketingový odborník Robert Němec upozorňuje na dlouhodobě nízkou efektivitu Agrofertu − firmy z holdingu mají sice vysoké obraty, ale relativně k nim nízké zisky. Zvyšuje to závislost holdingu na jistých penězích, jako jsou dotace. "Bez nich by byla skupina Agrofert pravděpodobně v zisku před zdaněním, ale ve ztrátě po zdanění," uvedl Němec.
Pokud by měl Agrofert vracet přes 280 milionů korun, znamenalo by to odevzdat více než šestinu loňského zisku všech jeho firem dohromady. Ten činil 1,66 miliardy. O rok předtím vydělal třikrát tolik, 4,8 miliardy korun. V roce 2016 si připsal dokonce 7,8 miliardy korun. Za uvedené tři roky inkasoval na investičních dotacích jednu a čtvrt miliardy korun.
Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka pro HN zopakoval, že společnost vždy postupovala přesně podle zákonů a opakovaně ji kontrolovaly české úřady. "Pokud jsou pravdivé informace z médií, že by mělo u určitých projektů dojít ke korekci a vrácení dotací, reálně bylo z uváděných projektů dceřiným firmám Agrofertu proplaceno 155 milionů korun," uvedl Hanzelka.
Premiér Babiš ale jakékoliv vracení odmítá. "Média celý týden lžou, žádné peníze vracet nebudeme," opakuje předseda vlády.
S tím ale experti na eurodotace nesouhlasí. "Evropská komise takzvanou korekci udělí, je to jisté, a pokud premiér tvrdí, že ne, tak lže on," říká senátor Lukáš Wagenknecht (za Piráty), který v minulosti dělal Babišovi na ministerstvu financí náměstka, ale rozešli se ve zlém.
"Česká republika přijde o peníze. Zejména proto, že střet zájmů pana premiéra byl už několikrát prokázán," uvedla pro HN bývalá německá europoslankyně Ingeborg Grässleová, která šéfovala výboru pro hospodářskou kontrolu a Babišův střet zájmů dlouhodobě kritizovala.
Mluvčí Hanzelka nekomentoval, jestli už uvnitř Agrofertu probíhá analýza hrozících problémů, nebo se chystají jiná opatření. "Další postup vyplyne z právních analýz auditu, nelze vyloučit, že se případně budeme bránit i soudní cestou," dodal.
Skutečnost, že Evropská komise sebere Česku peníze, neznamená automaticky to, že je stát, konkrétně ministerstvo pro místní rozvoj, bude vymáhat po Agrofertu. "I ministři mají povinnost řádného hospodáře vůči státu − musí vymáhat škody. Z pozice ministryně Kláry Dostálové bych určitě hledal opravné prostředky vůči Agrofertu a možnosti, jak dostat peníze zpět, i kdyby šance byla jen teoretická," podotkl advokát Lašmanský.
Audit Evropské komise níže zveřejnil časopis Respekt, jenž patří s Hospodářskými novinami pod společnost Economia. Audit je rozdělen na dvě části.
Finální audit Evropské komi... by Pavel Kroulík on Scribd
Finální audit Evropské komi... by Pavel Kroulík on Scribd
