Celá léta se dokola mluví o tom, že Česká republika má být "zemí pro budoucnost". Jenže nějak to pořád nefunguje. Za třicet let jsme se nedokázali vrátit na pozici, kterou jsme měli v mezinárodním srovnání za první republiky. A ani teď to nevypadá, že bychom se, pokud jde o řešení výzev budoucnosti, mohli dostat dál než na verbální rovinu. Proč to tak je? A co udělat, aby se to změnilo?
Nejlepší by bylo naslouchat lidem, kteří mají globální rozhled, uspěli v nejinovativnější zemi planety − USA − a mají zkušenost jak s byznysem, tak s klíčovým oborem dneška − vzděláváním. Například si pro začátek sednout do kavárny třeba s ekonomem Kolumbijské univerzity v New Yorku Janem Švejnarem a investičním bankéřem Ondřejem Jonášem a poslechnout si, co navrhují. Jejich recept je ve vší obecnosti prostý: otevřít se konkurenci, vyvětrat zatuchlé instituce, předělat systém vzdělávání, nevymýšlet vymyšlené, ale vybírat si nejlepší hotová řešení, neudržovat status quo, ale odvážně investovat do nápadů a technologií budoucnosti. Žádná raketová věda.
Ještě na vás čeká 90 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.