Na dobu, ve které žijeme, budou naši potomci možná nahlížet jako na zlomovou. Naši otcové žili v době, kdy veškeré lety do kosmického prostoru probíhaly v režii státních kosmických agentur. Je jedno, zda šlo o NASA, Roskosmos či Evropskou kosmickou agenturu. Vždy se jednalo o organizaci, která byla více či méně propojena se státem. Soukromé firmy v té době samozřejmě existovaly a podílely se na stavbách kosmického hardwaru, ale vždy pouze plnily požadavky agentur.

Dnes se tento vztah mění a soukromé firmy hrají v kosmonautice stále větší roli. Zatím nejdále dospěl tento trend ve Spojených státech, kde NASA již několik let prohlašuje, že se snaží vytvořit udržitelnou kosmickou ekonomiku, ve které budou soukromé firmy volně podnikat a NASA bude pouze jedním z jejich zákazníků. Zjednodušeně řečeno si od nich agentura objedná službu, za kterou pak firmě zaplatí.

Začalo to už před několika lety, když bylo jasné, že americké raketoplány odejdou do výslužby.

Američané tím přišli o možnost dopravovat na Mezinárodní kosmickou stanici zásoby i lidské posádky.

Reakcí na tuto nepříjemnou situaci byl program COTS (Commercial Orbital Transportation Services), který měl vytvořit podmínky pro soukromé firmy, aby mohly začít na ISS vozit nejprve náklad a později i astronauty. Když 8. října 2012 dorazila ke stanici první ostrá zásobovací loď Dragon od firmy SpaceX, šlo o velký okamžik. Nešlo ani tak o 400 kilogramů nákladu v útrobách lodi. Hlavní bylo, že soukromá firma prokázala schopnost dostat kosmickou loď na oběžnou dráhu, spojit ji s orbitálním komplexem a bezpečně vrátit na Zemi, což v lednu 2014 potvrdila i firma Orbital Sciences Corporation, která k ISS poslala první exemplář zásobovací lodi Cygnus.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se