Když tuhým autoritativním režimům začnou odumírat přiškrcené finanční i lidské zdroje, přinutí je to zpravidla povolit šrouby. A hned nastává problém s usměrněním uvolněné energie. "To není jednoduchý proces, ta přestavba. To je proces, bych řekl, ve kterým se ne každý dost vyzná," mudroval v létě 1989 tehdejší vůdce československých komunistů Milouš Jakeš v legendárním projevu v Červeném Hrádku. Čtyři měsíce poté ho spolu s celou totalitou i tuzemskou verzí perestrojky smetly masové protesty.

Podobně v roce 1860 − tedy právě před 160 lety − začal hledat cestu ze slepé uličky neefektivního absolutistického vládnutí mladý rakouský císař František Josef I. Ani on se dost nevyznal v cílech a důsledcích své opatrně zahájené "c. k. perestrojky". Kdyby jen tušil, k čemu jeho ústavní experimenty a slibované "přiměřené opravy v zákonodárství" povedou, možná by s nimi ani nezačal. Jenže začal − a na rozdíl od Jakeše je nejen politicky ustál, ale české země (mimo jiné) z nich mají dodnes prospěch v podobě postupně rostlých, a tudíž pevně zakořeněných parlamentních tradic.

Centralizační desetiletka

Rok 1860 přitom na žádný historický mezník zprvu nevypadal. V habsburské monarchii panovalo už jedenáctým rokem politické mrtvo. Éra takzvaného Bachova absolutismu měla hodně společného s husákovskou normalizací. Po násilném potlačení revoluce let 1848 a 1849 a rozehnání sotva ustaveného Kroměřížského sněmu se nový panovník František Josef I. pokusil v roli neomezeného vládce tvrdě prosadit centralistickou koncepci Velkorakouska.

"Záměrem neoabsolutistického státu bylo nejen vybudovat dobře fungující výkonnou moc, ale také během dvou tří generací vytvořit alespoň v jádru 'rakouskou společnost' s odpovídajícím veřejným míněním, které by podporovalo myšlenku jednotného státu," napsal historik Otto Urban v monografii František Josef I.

To však byla chiméra. Žádná jednotná rakouská společnost neexistovala a ani nemohla reálně vzniknout. Stát obývalo jedenáct nestejně vyspělých národních celků, které se navíc čím dál víc emancipovaly. Kromě toho měli třeba rakouští Němci nebo Italové svá národní těžiště jinde a nepokrytě k nim vzhlíželi.

To, že Rakousko působilo v 50. letech stabilním dojmem, bylo dáno jen policejními represemi a porevoluční únavou. Nezkušený císař ovšem věřil ve svůj majestát a přání často zaměňoval za skutečnost; o pevnosti a síle své říše nepochyboval. Když proto v roce 1858 zatoužili Italové v Habsburky spravované Lombardii a Benátsku stát se za podpory Francie součástí sjednocující se Itálie, neváhal František Josef I. ani minutu a vyvolal "preventivní válku".

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.

Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru